Dokument V Síti: Rozhovor s herečkami

Tři herečky, tři pokojíčky, deset dní a 2458 potenciálních sexuálních predátorů. Experiment, který naléhavým způsobem otevírá tabuizované téma zneužívání dětí na internetu. Tři zletilé herečky (Tereza Těžká, Anežka Pithartová a Sabina Dlouhá) s dětskými rysy dostávají za úkol prostřednictvím falešných profilů na sociálních sítích předstírat, že je jim 12 let. Ve věrných kopiích dětských pokojíků, postavených ve filmovém ateliéru, chatují a skypují s muži všech věkových kategorií, kteří je na netu vyhledali a oslovili.

Drtivá většina těchto mužů požaduje sex prostřednictvím videohovoru, posílá fotografie svých přirození, odkazy na porno nebo se dívky dokonce pokouší vydírat. Dokumentární film vypráví strhující drama těchto tří hrdinek od castingu až po osobní schůzky, kde se s predátory setkávají tváří v tvář pod dohledem ochranky a šesti skrytých kamer. Predátorské taktiky se tak obracejí proti svým strůjcům a z lovců se stávají lovení.

vs

Proč jste se rozhodly být součástí filmu V síti?

Tereza: Než jsem se seznámila s tím, o čem náš film V síti má být, neměla jsem ani ponětí o tom, jak velký problém zneužívání dětí na internetu je. Myslím si, že to tak má většina lidí. Sama jsem se s tím ve dvanácti letech setkala a myslela jsem si, že jsem jen nějaká výjimka a že dnes už je internet více chráněný. Opak je ale pravdou. To je i důvod, proč jsem ani vteřinu neváhala, jestli budu ve filmu účinkovat. Jsem přesvědčená, že je to téma, o kterém se musí mluvit a musí se s ním něco dělat.

Anežka: Šla jsem na casting, protože jsem si chtěla zkusit zahrát ve filmu. Jediná podmínka byl mladiství vzhled, s nímž jsem zápasila celé dětství. Všichni se mě celou pubertu ptali, proč jsem tak malá a já neznala odpověď. Řekla jsem si, že je skvělý, že můžu svůj opožděný vývoj využít při natáčení tak smysluplným způsobem. To jsem ještě netušila, co mě všechno kolem filmu čeká. Obrovsky mě naplňuje, když teď vidím plný sál dětí na projekci a mohu se s nimi o tom všem bavit nebo jim i pomoct.

 

Šly byste do projektu znovu?

Sabina: Ano šla, protože o tomto tématu je třeba více mluvit. Je opravdu důležité, aby si dvanáctileté děti uvědomily, že když něco zveřejní na internetu, tak to už nikdy nezmizí. Už ve studiu jsem si říkala – když si s těmi muži píšu já, tak aspoň nestíhají psát opravdovým dětem…

Tereza: Byla to ta nejtěžší práce, jakou jsem kdy v životě zažila. Vždycky, když jsem si myslela, že už nemůže přijít nic horšího, tak se druhý den stalo něco, co mi ukázalo, jak moc se mýlím. Ale zároveň to byla i ta nejhezčí práce, jakou jsem kdy dělala. Neuvěřitelně mě posunula dál a ukázala mi, že dělat něco, co má smysl, je to, co člověka opravdu naplňuje. Takže ano! A bez váhání.

Anežka: Znovu bych to zažít nechtěla, ale moje rozhodnutí z castingu do toho jít, bych nezměnila.

 

Lidé se často tohoto tématu bojí a říkají, že projekci filmu nezvládnou. Co byste jim poradily?

Anežka: Chápu, že pro některé lidi už je to přes čáru, ale mrzelo by mě, kdyby přišli o film kvůli svému strachu. Vždycky se dá z projekce odejít, ale zkusit by se to mělo. Když chcete bojovat se zlem, musíte ho nejdřív poznat.

Tereza: Poradila bych jim, aby se tohoto tématu nebáli, ale naopak se do něj pokusili pořádně nahlédnout. Náš film je i přes závažné téma udělaný velice jemně. Já jsem se taky upřímně trochu bála. Přece jen je to shrnutí něčeho, co jsem půl roku zažívala a nebylo to úplně jednoduché. Nakonec jsem se ale u filmu mnohokrát hlasitě s celým kinem smála.

Byla to ta nejtěžší práce, jakou jsem kdy v životě zažila. Vždycky, když jsem si myslela, že už nemůže přijít nic horšího, tak se druhý den stalo něco, co mi ukázalo, jak moc se mýlím.

 

Co byl pro vás nejtěžší moment natáčení?

Sabina: Těžký moment pro mě byl první skype, kdy jsem vůbec nevěděla, jak to všechno bude probíhat. A pak schůzka, na kterou si jeden predátor přivedl i svoji partnerku a začali mi společně vysvětlovat, co to je „trojka“.

Tereza: Tohle je hrozně těžká otázka, protože mě pokaždé, když na ni odpovídám, napadají úplně jiné věci. Těžkých momentů byla spousta a každý byl těžký jiným způsobem. Třeba když jeden z predátorů zveřejnil mé falešné nahé akty vytvořené ve photoshopu a začal mě vydírat. Mně v té chvíli vůbec nedošlo, že se nejedná o mé reálné tělo, že to nejsem já. Nebo když jsem málem vypadla z role, protože jsem na skypu mluvila s jedním predátorem, který říkal tak absurdní a směšné věci, že se mi chtělo smát. I když šlo o velice zlé věci. Těch momentů je mnoho… těžko říct.

Anežka: Poměrně dlouhou dobu jsem nic tak strašného neprožívala, až přišel bod zlomu. Tím nebyl ani tak konkrétní zážitek, ale spíše okamžik, kdy mi připadalo, že se sexuální zneužívání děje tak nějak všude. Během jednoho týdne začaly v médiích vyplavovat na povrch kauzy, které byly doposavad skryty. Objevil se dokument, který zachycuje svědectví dospělých mužů o zneužívaní Michalem Jacksonem a zároveň naprosto šokující výpovědi dívek zneužívaných v církevním prostředí. V tu chvíli mě ovládla totální beznaděj, kdy jsem měla pocit, že všichni muži zneužívají a všechny děti jsou zneužívány.

 

Máte nějaké doporučení pro děti a rodiče, které film uvidí?

Tereza: Je důležité, aby dítě vědělo, že v osobě rodiče má maximální podporu a opravdu ji mělo. Že se mu může s čímkoli takovým svěřit, a ne to dusit v sobě. Jak je vidět i ve filmu – a já jsem si to mohla zkusit na vlastní kůži –, je velice snadné do toho spadnout. My jsme ani jednoho z predátorů nekontaktovali jako první. V komunikaci jsme se držely přísného kodexu o tom, jak smíme psát a mluvit, a i přesto jsme se dostaly do neuvěřitelných situací. Také je důležité, aby rodič měl povědomí o tom, co jeho dítě na sociálních sítích dělá. Nemluvím o přísné kontrole, ale spíše o partnerství. Zajímat se o to, co dítě na internetu baví, co se mu líbí, třeba si i sám založit na sociálních sítích účet. Nesmírně důležitá je komunikace a důvěra. Děti, zvlášť v tomhle věku, mají milion otázek o svém těle nebo sexualitě. Je mnohem lepší o těchto věcech mluvit otevřeně s někým, koho důvěrně znají, než aby to bylo tabu. To může skončit tím, že si s nimi o tom otevřeně promluví až nějaký predátor. Internet však není jen zlé místo plné nástrah a pastí, jen je důležité dodržovat několik zásad bezpečnosti.

Anežka: Přesně tak, hlavní je komunikace.

Sabina: Přála bych si, aby rodiče dětem nezakazovali sociální sítě, aby si to nevyložili tak, že internet je špatné místo. Zákazy nikdy nikam nevedou.

 

 

vs

Tereza Těžká je také součástí našeho projektu ELLE Talent show, rozhovor s ní si můžete přečíst zde:

ELLE TALENT SHOW: TEREZA TĚŽKÁ