Původní sbírka básní Milk and Honey (Mléko a med) byla vydána v roce 2014 a dostalo se jí velkého úspěchu. Číslo prodeje se vyšplhalo nad 3 miliony a kniha se dostala na seznam bestsellerů New York Times.
Sbírka lidi zaujala z mnoha důvodů a jedním z nich bylo rozhodně téma básní. Autorka Rupi Kaurová – kanadská básnířka narozena v Indii – v ní skrz básně sdílí své osobní zkušenosti, a to nejen s „běžnými“ životními situacemi jako je láska či rozchod, ale také s těmi intimními a obtížnými, o nichž se mluví méně – jako je sexuální obtěžování, znásilnění, problémy v domácnosti či perioda. Celkově se věnuje postavení žen a v poslední kapitole vyzývá k tomu, aby ženy byly silné a bojovaly za to, aby mohly být tím, kým chtějí.
Rozhovory, které mají smysl
Kaurová tak otevřela jistá tabu témata, která nejsou v naší společnosti běžně diskutována, a to stejné dělá i nové vydání Milk and Honey, které se zaměřuje na téma mateřství, otcovství a rodičovství v uměleckém prostředí. Tématu se zhostila Kateřina Olivová, která jej představuje prostřednictvím 32 rozhovorů s umělkyněmi, umělci, kurátorkami, kurátory a aktivistkami i aktivisty. Prostřednictvím rozhovorů se konkrétně snaží ukázat, jak děti ovlivňují kariéru žen a mužů a to nejen v kreativních oblastech.
Kniha vznikla ze stejnojmenného podcastu pro Radio R. Na Milk and Honey od Kaurové ale nijak cíleně nenavazuje. „Já jsem o té knize tehdy ještě nevěděla. V roce 2015 jsem začala dělat podcast spojený s tématem mé disertační práce, abych byla trochu v obraze. A když jsem uvažovala o názvu, tak jsem vzpomínala na takové ty první vůně toho raného mateřství a přišlo mi na místě, aby to v něm bylo zachycené. Tehdy jsem poslouchala Amandu Lear a ona má skvělou písničku Blood and Honey. Takže první název byl Milk and Blood and Honey. Ale pak jsme to trošku zkrátili a zůstalo z toho Milk and Honey. Až po sléze jsem zjistila, že se tak jmenuje kde co,“ vysvětluje autorka knihy.
Olivová je sama performerkou, umělkyní a matkou, což jí k nápadu na podcast, z nějž kniha vznikla, také přivedlo. V současné době vede společně s Darinou Alster Ateliér nových médií II na Akademii výtvarných umění v Praze, pracuje na doktorátu na FaVU na téma Umění a mateřství, a od roku 2016 provozuje rovněž spolu s Darinou Alster platformu Mothers Artlovers sdružující matky-umělkyně.
Cílem její práce je přinést realističtější obraz na mateřství, který v médiích nenašla, a poukázat na to, že není jedna správná cesta, jak být matkou. „Setkávala jsem se jen s negativním nebo pozitivním mediálním reprezentací mateřství, ale tyhle dva způsoby prožívání a vnímání neexistují jen v oddělených extrémech, jsou naopak často hned vedle sebe, navrstveny. A se svými hosty a hostkami přináším ukázku toho, jak taková skutečnost vypadá,“ říká. Pokud máte pocit, že se nechcete pouštět do tématu týkajícího se pouze dětí, nemusíte se bát. Dílo neřeší pouze mateřství, ale dotýká i umění, kultury, aktivismu, mléčného průmyslu, pěstounské péče, adoptce a mnoho dalšího.
Knihu vydalo ve spolupráci s Nakladatelstvím AVU nakladatelství Wo-men, které se zaměřuje na umělecké literárně-fotografické dokumentární knihy a které založila literární dokumentaristka Barbora Baronová. Kniha přitom není nabitá pouze obsahově, ale i vzhledově. Pokud si ji pořídíte, můžete se vedle jiného těšit na její hebký sametový potah.
