Dnešek je jedním z těch dní, kdy je ve vzduchu cítit jaro. Milán voní stromy, které jsou v rozpuku, i výhonky čerstvé trávy, která se konečně zazelenala po měsících zimní šedi. Mám ty dny ráda. Vedle parfému eau de printemps je totiž ve vzduchu cítit i příslib nových začátků a nekonečných dnů. Posilněna životním optimismem, vydávám se ulicemi italské metropole rázným krokem s cílem jediným: navštívit ten nejprestižnější literární klub pod sluncem: Miu Miu Literary Club. Vstupuji na půdu Circolo Filologico Milanese, abych se členkou tohoto klubu oficiálně stala. Už u vstupu mě vítá recepce lemovaná štosy knih a svit lamp, které znám ze starých knihoven, prorážející si svou cestu intimním přítmím.
Miu Miu Literary Club, kulturní iniciativa pod kurátorským vedením Miuccii Prady, si tentokrát vzala za téma dívčí dospívání, sexualitu a vzdělání skrze díla dvou ženských autorit. S podtitulem A Woman’s Education, vydali jsme se do různých vrstev děl francouzské existencialistky Simone de Beauvoir a japonské spisovatelky Fumiko Enchi. První den patřil novele The Inseparables první jmenované, příběhu o křehkosti i síle dívčího přátelství, který autorka napsala již v roce 1954, ale publikován byl až v roce 2020. A právě jeho vrstvy mohu zkoumat společně s jinými přítomnými a především, ženami, které k novele mají co říct. Ticho v sále narušil jemný hlas herečky a modelky Millie Brady, která úvodem přečetla úryvek z knihy a vytvořila tak atmosféru, v níž se literární nuance mísily s osobními vzpomínkami a filozofií. Na podium následně usedly tři výjimečné ženy, jejichž přítomnost celému odpoledni vtiskla autenticitu i intelektuální dravost – Lauren Elkin, spisovatelka a překladatelka samotné novely, Geetanjali Shree, držitelka Mezinárodní Bookerovy ceny za román Tomb of Sand, a Veronica Raimo, výrazná postava současné italské literatury. Panel moderovala britská kurátorka a spisovatelka Lou Stoppard.
Diskuse plynula přirozeně, od literárních analýz až po osobní výpovědi o dospívání, vzorcích, které dívky následují, a těch, které si odvážně přepisují po svém. Mluvilo se o vzdělání jako cestě k emancipaci, o významu dívčího spojení jako prostoru, kde se rodí odvaha být jiná, i o tom, jaké to je být „jiná“ v různých kulturních kontextech. Vznikl tak obraz dívky – čtenářky, rebelky a přítelkyně – který překračuje hranice i dekády. Ženský hlas, ať už je vám šestnáct nebo šedesát, má právo být slyšen, zapsán i oslavován. A v dívčím přátelství, v literatuře i v módě se skrývá síla, která mění svět.
Po intelektuálně vydatné části následoval program, který do celého konceptu vnesl rytmus, emoci a zvuk. Svá slova přednesla Jess Cole, intimní atmosféru umocnila vystoupení hudebnic Bluem, Joy Crookes a Lauren Duffus, a tečku za dnem udělal DJ set, jehož analogové beaty se linuly chodbami historické budovy až do večera. V hledišti se během dne mihly i známé tváře herečky Honor Swinton Byrne, Valentina Romani, zpěvačka Louane nebo americká herečka Demi Singleton, všechny oděné od hlavy po paty v mistrném stylingu Miu Miu. Jasná uniforma současné knihomolky. Mimochodem, součástí projektu je i nový podcast Deep Read, jehož dvě speciální epizody, rozhovor s Lauren Elkin a rozhovor s s Naoise Dolan, byly natočeny přímo na místě. I proto se myšlenky Miu Miu Literary Clubu dostanou do uší nás všech. A mně nezbývá než doufat, že společně s Miu Miu příště poodkryju vrstvy dalšího literárního díla zase někde jinde.
- Zdroj článku:
Autorský článek
