Milovník hudby je u nás doma Š. Můj vztah s hudbou je trochu komplikovanější. Hrozně totiž miluju ticho. Dost si cením toho, když jsem doma a nikdo na mě nemluví, nepotřebuju mít puštěnou muziku v pozadí, nemůžu s hudbou pracovat/psát, maximálně s melodickým elektrem beze slov. Při řízení volím buď absolutní klid, nebo hitovky na plný pecky.
U nás v rodině přitom hudba vždycky hrála velkou roli. Táta vybrnkával v sobotu odpoledne na svou španělku po vzoru Carlose Santany, k padesátinám pak od nás dostal elektrickou kytaru a od té doby zaznívají celým domem její tóny. Máma má silný hlas, kterým na večírcích nebo u ohně bez ostychu zpívá. Já si své dětství spojuju s ukolébavkami na dobrou noc (taky máte vypěstovaný Pavlovův reflex na Ho ho Watanay?). Měla jsem období, kdy jsem chtěla být AMERICKOU zpěvačkou, čemuž se ironicky posmívala moje nepříjemná učitelka dramaťáku. Chodila jsem na hudebku, na piano, do tanečňáku. Moje hudební vzory byly samozřejmě Britney Spears, Spice Girls a Christina Aguilera, později ve skejtovém období Avril Lavigne a Mary J. Blige.
Koncem střední jsem pak chtěla být hlavně dostatečně alternativní, opečovávala jsem svůj profil na MySpace a toužila, aby se do mě někdo zamiloval skrze mé playlisty. Studentská léta v Praze a Barceloně pak znamenala i koncerty a festivaly, ať už to byli Alt-J, The XX nebo MØ. Tu na festivalu Pohoda přerušila příšerná bouřka, kvůli které jsme se museli během koncertu evakuovat na několik hodin do auta.
V posledních letech ale můj život nabral zase jiné obrátky, hlavně ty pracovní, a ticho se tak stalo vyhledávanou komoditou.
Jenže pak zaslechnu nějakou skladbu, která mě naprosto odrovná, na ni se nabalují další a další a já se odklidím někam do snových výšin. Možná proto poslouchám hudbu nejčastěji v letadle, to se pak rozeznívají bicí, kytary, mužné hloubky i cheeky ženské hlasy a jsem zas lapena. Třeba do magického hlasu zpěvačky Rosalíi na poslední desce Lux. O ní, ale hlavně o Bad Bunnym a fenoménu latinsko-americké muziky se dočtete ve skvělém článku Anety Jetmar Martínkové na straně 48.
Neuvěřitelný hudební přehled a skoro půl roku poslechu hudby ročně má i naše cover star Charlotte Gott, která se poprvé objevuje na obálce ELLE a nechala nás naprosto exkluzivně nahlédnout do svého nitra. Právě teď začíná svoji kariéru zpěvačky a můžu vám slíbit, že její hlas vás dostane.
Podruhé také představujeme speciál ELLE Man. Na třiceti stranách pro muže si přečtete o tom, jaké je stát na pódiu Eurovize pohledem zpěváka Adonxse, objevíte novou knihu o moderní maskulinitě, který právě míří do knihkupectví, nebo se zasníte nad českou cestou do vesmíru skrze astronauta Aleše Svobodu.
Tohle číslo ale hraje také jeden farewell song. Po šesti letech v ELLE a osmi letech ve vydavatelství Burda se rozhodla vydat novým směrem naše kamarádka a kolegyně editorka Barbara Häckelová. Její jestřábí oko důkladně skenovalo všechny naše texty a nesmírný kulturní přehled obohacoval naše dušičky. Budeš nám chybět, Baru!
Tak jí zanotujte spolu s námi. Byeeee.
Svůj výtisk květnové ELLE si můžete objednat přímo do své schránky jako roční předplatné ELLE za 1399 Kč + sluneční brýle Furiosa v hodnotě 1990 Kč s poštovným zdarma na tomto odkaze.
- Zdroj článku:
Květnová ELLE 05/26
