Miluji, ale bez sexu...

Touha na nule

Asexuálové sami sebe označují jako jedince, kteří nemají sexuální orientaci ani touhy. Někteří mohou pociťovat sexuální potřebu, ale nemají nutkání ji uspokojit sexem s jiným člověkem. Vyřeší ji sebeukájením. Mylně se také říká, že asexuálové vůbec nejsou schopni lásky. Jsou – a to dokonce i té fyzické. Dokážou se zamilovat a svou náklonnost dávat svému protějšku najevo dotyky nebo mazlením. Jen už fyzické vyjádření lásky nepotřebují dotáhnout až do velkého finále. Pak jsou tu ale demisexuálové – lidé, kteří když se opravdu zamilují, jsou v tomto případě schopní asexualitu potlačit a po milování se svým partnerem touží. Aby to nebylo úplně jednoduché, existují na druhou stranu i asexuálové, kteří jsou zároveň aromantiky. Nemají potřebu nejen s nikým spát, ale ani navazovat jakýkoli emocionální vztah. Potřeba romantických citů je u nich na nule stejně jako nutnost intimně žít.

Experti tápou

Odborníci se v otázce asexuality neshodnou. Vedou debaty o tom, jestli je asexualita tělesná dysfunkce, vědomě zvolený způsob života nebo vrozená sexuální orientace. A neshodují se na tom ani sami asexuálové. Někteří ji vnímají jako vrozenou sexuální orientaci, stejně jako je hetero, homo nebo bisexualita. Jiní přiznávají, že k asexualitě dospěli vlivem špatných sexuálních zkušeností, které během života nasbírali. Sexuolog Petr Weiss si ale myslí, že asexualita není sexuální orientace, ale porucha zdraví, kterou způsobily hormonální změny. Mezi asexuály vůbec nepočítá jedince, kteří mají potřebu masturbace, ale ne sexu s druhým člověkem. „Většina těch, kteří se za asexuály prohlašují, jimi nejsou. Mají sexuální potřeby, jde jen o to, že z různých důvodů nechtějí či nemohou navazovat partnerské sexuální vztahy,“ představuje svůj opačný názor dr. Weiss. Někteří další psychologové se domnívají, že za absencí libida může v některých případech stát deprese, nemoc, hormony nebo opožděný sexuální vývoj.
 

Jiní už od začátku

To, že něco mají jinak než ostatní, si asexuálové často začínají uvědomovat už s nástupem puberty. Dětské hry pomalu přerůstají v sexuální přitažlivost, jen oni necítí nic. „Zkusila jsem sex s několika kluky, ale nevyvolalo to ve mně zkrátka nic. Začala jsem si myslet, že jsem možná lesba. Tak jsem to vyzkoušela i s dívkou. Výsledek byl ale úplně stejný – nula,“ vzpomíná na své první poznání odlišné sexuality třicetiletá Veronika. Velmi podobnou zkušenost má i britská modelka Yasmin Benoit, která se také hlásí k asexualitě: Došlo mi to v období puberty, kdy si všichni kolem mě začali uvědomovat svoji sexualitu. Připadalo mi to zvláštní, ale myslela jsem si, že jsem jen opožděná a začnu to také cítit. To se ale nikdy nestalo.“

Chyba není v tobě

Asexuálům by se určitě dalo v mnohém závidět. Nemusí po večerech se sklenkou vína v ruce projíždět Tinder, strachovat se, jaké bude jejich poprvé s novým partnerem a jestli v prádle budou vypadat dobře. Tyto a jim podobné obavy jim odpadají, ale nahrazují je jiné. Třeba jak vysvětlit svému okolí, proč s nikým nechodíte a že to není důsledek vaší vybíravosti a nafoukanosti. „Kamarádky už vzdaly všechny šance, že mě s někým seznámí,“ říká devětadvacetiletá Kristýna. „Myslí si, že mi prostě nikdo není dost dobrý. Nechce se mi vysvětlovat, že ten problém nejsou muži, ale já.“

„A co teprve když přijedu k rodičům. Už se mě ani nesnaží ptát, jestli někoho mám. Touto tématu se vyhýbáme, ale já vidím, že jim to leží v hlavě,“ svěřuje se Kristýna. Ještě horší je, když se asexuálové zamilují a jejich protějšek má normální sexuální pud. Je těžké vysvětlit, že jejich potřeba sexu je úplně jiná a že za důvodem odmítání intimního života není nešikovnost nebo nepřitažlivost partnera. Pro asexuály není snadné najít partnera, který by s tímto neměl problém. Někteří z nich proto zkoušejí hledat protějšek mezi stejně založenými lidmi. Jiní se představy nalezení spřízněné duše rovnou vzdávají a dobrovolně volí samotu.

Sexu se nevyhneš

Snadné to pro asexuály není ani ve společnosti. „Přestala jsem chodit s kamarádkami do barů. Nevidím smysl v tom se co nejvyzývavěji obléknout, večer s někým proflirtovat na baru a noc zakončit s novým objevem v posteli,“ vypráví 27letá Nikol. „A ony zase nechápou, že to nemám stejně. V tomto ohledu jim připadám divná.“ Těžké je najít společnou řeč jak s nezadanými přáteli, tak s těmi, kteří jsou ve vztahu.

Ti svobodní neustále řeší, jak a kde se s kým seznámit, jak zapůsobit a nebo že jim chybí sex. Ti zadaní rozebírají svá partnerství a sexuální život v dlouhodobém vztahu. „Mám pocit že ani neexistuje debata, která by dříve nebo později nesklouzla k sexu. Ve chvíli, kdy dojde na rozebírání intimit, snažím se změnit téma nebo odejít,“ pokračuje Nikol. „Snažila jsem se lidem ve svém okolí naznačit, že ne každý musí nutně sex k životu potřebovat. Jenže sex je vnímaný jako základní biologická potřeba, kterou přece musí mít každý. A když to tak není, jsi divný nebo nemocný,“ uzavírá asexuálka Nikol své zkušenosti ze střetu své orientace a přístupu většinové společnosti.

Počkej, já tě změním…

Lidé už se naučili vnímat homosexualitu a bisexualitu, ale asexualita je pro ně zatím často nepochopitelná. „Setkávám se s názorem, že moje asexualita je hloupost,“ svěřila se dvaatřicetiletá Hana. „Ženy si myslí, že se jen dělám zajímavou a muži, že se je snažím provokovat svou nedostupností. Už se našla spousta těch, která mě z mé asexuality chtěla ,vyléčit' . Ale věřte mi, o tom to opravdu není.“ Ještě nepochopitelnější to pro okolí je, když je asexuál zároveň atraktivní. Nejenže musí odolávat svádění a nabídkám, ale také dotazům na svůj vzhled.

„Ptají se mě, proč se vlastně líčím a pro koho se hezky oblékám, když nechci nikoho zaujmout,“ pokračuje Hana. „Já zase nechápu, proč by všechno mělo být podmíněno tím se někomu líbit. Chci být upravená sama pro sebe. Že nechci nikoho svádět přece neznamená, že budu chodit jako hastroš.“ Asexuální modelka Yasmin Benoit se setkává s podobnými reakcemi. Lidé ji na Instagramu píší, proč je tedy tak krásná a pozastavují se nad tím, že předvádí svůdné spodní prádlo. „Lidé mi říkají, že nevypadám jako asexuál. Ale jak vypadá asexuál? Je to člověk jako ostatní, pouze s jinou sexuální orientací,“ vyjádřila se Yasmin. Dokonce kvůli tomu založila i hashtag #thisiswhatasexuallookslike (#tahklevypadáasexuál), kterým se ve společnosti snaží vyvracet stereotypy o asexuálních lidech.

Asexualita není celibát ani frigidita

Frigidní lidé sex provozují, ale nic při něm necítí a nedosahují ani orgazmu. Impotentní lidé by sex mít chtěli, ale nejsou toho fyzicky schopní. Lidé žijící v celibátu, jsou schopní sex mít i ho intenzivně prožívat, ale z důvodu vnitřního nebo duchovního přesvědčení nesmějí. A nakonec asexuálové by mohli sex mít, jsou schopni při něm i vyvrcholit, ale zkrátka a dobře ho mít nechtějí. Dalo by se říct, že téma sexuality je natolik rozmanité, že téměř u každého člověka se vnímání a potřeba intimností liší. „Přála bych si, aby si více lidí uvědomovalo, že to není to psychický ani fyzický problém, dokonce ani porucha osobnosti. Nejde to ,vyléčit'. Asexualita je stejně přirozená jako heterosexualita. Pro spoustu asexuálů je jejich nastavení matoucí a myslí si, že je s nimi něco špatně. Chodí na terapie a snaží se napravit něco, co vlastně není napravitelné. Chtěla bych inspirovat lidi k diskusi ve společnosti a asexualitu do určité míry normalizovat, “ uzavírá téma modelka Yasmin Benoit.

Zdroj: Asexual.cz, Aktualne.cz, Lidovky.cz,

Tištěný magazín

Elle cover
REKLAMA