Jak jste se za necelých deset let dokázal vypracovat ze začínajícího chirurga do pozice plastika, který má vyblokované operační termíny na téměř dva roky dopředu?
Jsem strašně vděčný za to, kam jsem došel. Jsem z bratislavské lékařské rodiny, ale když jsem přišel do Prahy, měl jsem tady sotva pár kamarádů a žádné kontakty v oboru. Neuměl jsem si nic zařídit přes známosti nebo získat nějaké výhody. Začínal jsem v Bratislavě, ale tam tehdy nebyly estetické operace ani zdaleka tak běžné jako tady v Praze. Dlouho jsem pendloval mezi Bratislavou, Prahou a zahraničními stážemi. Začátkem roku 2014 jsem měl první operaci na jedné soukromé pražské klinice, kde jsem tehdy začínal. Mluvím celkem dobře německy a anglicky. Toho jsem využil, abych si vybudoval klientelu a jméno mezi zahraničními pacienty a získal ještě víc praxe a zkušeností. Hlavně jsem ale měl snahu si k pacientům vybudovat individuálnější přístup. Je klíčové dobře udělat operaci, nic neodfláknout, ale stejně tak je důležité neodfláknout ani péči před a po.
Co vás ale odlišuje od ostatních plastických chirurgů? Šikovných lékařů není málo.
Myslím si, že můj úspěch přišel proto, že jsem se svým pacientkám snažil dopřát to, co tehdy nebylo úplně běžné – kombinaci osobního přístupu k nim a progresivní chirurgii. Zakládám si na tom mít dostatek času na konzultace i na pooperační péči. Chci pacientkám všechno vysvětlit, i za cenu toho, že uslyší něco, co slyšet nechtějí. Že třeba něco nejde udělat tak, jak by si to představovaly. A v případě, že se mi něco nelíbí u hojení, abych do toho mohl zasáhnout a být klientkám k dispozici. Nic nebagatelizovat, poslouchat pacientky a být tu pro ně. Kromě toho ale musím vzdát velký hold i své manželce Evě. Skvěle zachytila boom sociálních sítí a nějakého přirozeného proma. Netlačíme marketing uměle, ale nenásilně formou doporučení našich klientek a výsledků naší práce. Do marketingu investujeme v podstatě nulové náklady.
Jste známý především pro své #payerky. Čím jsou prsa od vás výjimečná a proč se na ně tak dlouho čeká?
Snažím se jít s dobou a držet krok s těmi nejprogresivnějšími metodami. Operační metody poskočily dál a je nutné být pořád up-to-date, zvláště v oblasti prsou. Za posledních pár let jsem si vychytal, co dělat jinak, co přidat a snažím se pořád posouvat. Kromě toho mám tu čest být key opinion leader, školitel pro dvě největší mezinárodní implantátové značky na světě. Zkušenosti získávám nejen operativou, ale i díky přednáškám, vzděláváním svým a svých kolegů. V létě 2019 jsme s manželkou založili kliniku Made by Juraj Payer a začal jsem pracovat pouze pod svým jménem. V jednom chirurgovi funguji tak, jak jinde celá klinika. Všechny konzultace, operace i pooperační péči si dělám sám. V tuto chvíli jsem tedy schopný pokrýt asi jen 20 % obratu jiných klinik. Už když jsem v roce 2019 začínal, byly čekací doby asi tři měsíce. Za chvíli to už bylo půl roku a v roce 2020 s příchodem koronaviru, kdy nastal boom plastiky, jsme se najednou dostali k čekačkám v délce jednoho roku i delším.
Víte, že se s termíny konzultací a operací se mezi vašimi klientkami obchoduje? Ženy si na sociálních sítích přenechávají termíny, na které nemůžou dorazit a dokonce si za jejich postoupení platí.
Ano, to jsem slyšel! Je pravda, že nám to už někdo avizoval. Děláme to ale tak, že když nám pacientka zavolá, že nemůže dorazit a chce za sebe někoho navrhnout, tak se omluvíme, ať se nezlobí, ale že máme waiting list dalších pacientek a voláme zájemkyním z něj. To platí jak pro konzultace, tak pro operace. Já bych byl moc rád, kdyby klientky nemusely dlouho čekat, ale bohužel při našem současném fungování, kdy jsem jediný operatér, to nejde. Mám u sebe v týmu dermatologa, který funguje na ambulanci a provádí estetické zákroky typu botox nebo výplně. Ale operativu musím zvládat sám.
To si vlastně nemůžete ani dovolit onemocnět.
Nemůžu. Musím se prostě namotivovat a ty operace zvládnout, protože kdybych klientce zrušil termín, nemám ji ani kam přesunout. Nemůžu jí přece říct, nezlobte se, není mi dobře, tak vás vezmu za rok. Hodně bych k sobě potřeboval kolegu, abych mohl pokrýt čas, kdy nemůžu operovat a také abychom mohli pokrýt tu vysokou poptávku. Protože nejsem samozřejmě rád, když musí klientky tak dlouho čekat.
Klonovat se nebudete, jak to tedy chcete řešit?
Začali jsme se dívat po nových prostorách kliniky a začátkem příštího roku ji plánujeme rozšířit. Budu tam samozřejmě pořád já, ale i další noví kolegové. S tím bude souviset i změna názvu kliniky, protože už to nebudu pouze já a Made by Juraj Payer tím pádem nebude dávat smysl. Nerad bych, aby to působilo, že mi kolegové nejsou rovni a že jsou jen nějací asistenti. To vůbec. Za všechny kolegy, které jsem oslovil, ručím, jsou skvělí. Mají už své jméno, svou klientelu a prošli si nějakou mou školou, jestli to tak můžu říct. Mají na chirurgii podobné názory a přístup jako já. Staví se nový blok Waltrovky, ve kterém budeme mít od ledna 2024 nově k dispozici přes 1000 m2, 12 lůžek, dva operační sály, kde už náš tým bude tvořit několik kolegů chirurgů. Bude to krásné a strašně se na to těším. Bude to novější, hezky si to všechno vyladíme a také doufám, že se tím zkrátí čekání našich klientek. Vím, že pro ně není příjemné čekat rok na konzultaci a další rok či dva na operaci. Budou mít přijatelnější termín a i když je bude operovat jiný zkušený kolega, budu jim stále k dispozici i já. Chtěli bychom dosáhnout zkrácení čekání termínu na konzultaci tři měsíce a na operaci maximálně půl roku.
Na vás osobně ale stejně klientky dál čekat budou.
To asi ano, tedy doufám v to a jsem za to vděčný. Klobouk dolů, že na mě pacientky vydrží tak dlouho čekat. Věřte mi, že když klientka tak dlouho čeká a pak mi po operaci ještě řekne, že to za to stálo, mám strašnou radost. Na druhou stranu jsou na mě a na výsledek operace kladené o to vyšší nároky a jakékoli pochybení se u mě odpouští jen stěží.
Kdybyste byl žena a měl byste vlastní hezká prsa, nechal byste si je udělat?
Ne. Určitě ne. Momentálně vládne trend být až moc dokonalý. Chodí za mnou mladé ženy, které to vůbec nepotřebují. Těm se snažím klidně desetkrát dokola vysvětlovat, že to není v jejich případě vůbec nutné a vymluvit jim to. Prsa se mění – po dětech, po kojení, po menopauze. Není nic špatného na tom mít menší přirozená prsa. Ano, v dekoltu není obrys dokonalého implantátu, ale to vůbec nevadí. V hraničních případech, kdy to žena sice nepotřebuje, ale vidím, že její prsa sice nevypadají špatně, ale mohla by být lepší a dodat jí sebevědomí, jsem ochoten lehce zvětšit i hezká prsa. Protože vidím, že ženě to přidá na sebedůvěřě a když je pak žena spokojenější, je i šťastnější. Je to taková psychochirurgie, aby ženy měly hezčí život a měly se více rády. Hodně klientek jsem ale i odmítl. Je mi to líto, když ženy čekají tak dlouho na konzultaci a já jim pak řeknu, že je operovat nebudu. Snažím se jim při konzultaci vysvětlit všechna negativa a některé posílám domů s tím, aby si to ještě rozmyslely. Některé mě poslechnou a vrátí se třeba až po dětech, část z nich si stejně na operaci trvá a podstoupí ji. Když je chirurg upřímný a lidský, vždycky se to v dobrém vrátí.
S jakými mýty se u pacientek setkáváte?
Když pominu pověry typu pískání prsou v letadle nebo že se implantáty roztečou v infrasauně, což je obojí nesmysl, tak je to asi dokonalá symetrie. Stoprocentní symetrie prakticky neexistuje - ačkoli pro to uděláme maximum, nelze jí nikdy dosáhnout. Můžeme ji vyladit tak, aby to bylo okem nepostřehnutelné. Ale nejsme silnější než příroda, i když děláme všechno co umíme a můžeme. Další mylná představa je, že když se prsa udělají, budou takto vypadat beze změny dalších dvacet let. Máme předpoklady, jak asi budou prsa vypadat podle typu pacientky a podle typu zvoleného operačního postupu nebo implantátu, ale nedá se odhadnout, jak to bude vypadat třeba za pět let. Tělo je faktor, který neovlivníme. A poslední je, když za mnou pacientky přijdou, s tím, že umím dělat krásné jizvy a že tedy doufají, že nebudou žádné mít. Snažím se šít jak nejlépe umím a mám pro to vhodné typy materiálu. Ale žádný racionální zodpovědný chirurg nikdy pacientce nemůže slíbit, že bude mít ideální jizvy. Je potřeba mít respekt vůči tělu, je to pořád medicína a ta se nedá odhadnout.
Jak se díváte na trend toho, že Češky začínají jezdit na plastické operace do zahraničí? Turecko, Pákistán, Irán…
Připadá mi komické, že třeba zrovna Irán, zemi s téměř nulovým respektem k ženským právům, si vyberou ženy, které jdou za estetikou a chtějí silikony o objemu 1000 ml a více. Je tam ale levně. Po inflaci v Evropě a celé současné situaci my už nikdy nebudeme mít šanci cenami konkurovat zemím na Blízkém východě. Chirurgové tam navíc jsou ochotni operovat věci, které my tady odmítáme. Když za vámi přijde pacientka, která si chce popáté nechat operovat nos a vy víte, že je to nesmysl a že to může vést k obrovským problémům s dýcháním, odmítnete ji a neoperujete. Na to vám ona řekne, že je jí jedno jestli bude nebo nebude moct dýchat a odjede si nechat udělat nos do Íránu. Když to nedopadne dobře, pacientka už nemá možnost dorazit na kontrolu a výsledek operace reklamovat. Odpovědí jí je, že to dopadlo špatně, protože nechodila na kontroly a dají od toho ruce pryč. V případě Iránu jsem tedy skeptický. Oproti tomu třeba v Turecku je velké procento šikovných chirurgů, kteří mají svou techniku a krásné výsledky. Od svých klientek vyžadují, aby po operaci zůstaly v Turecku, jinak za výsledek operace neručí. Sdružují se i v různých našich výborech a společnostech. V Turecku jsem byl na stáži a mám tam kolegy a kamarády, kteří hodně cestují, mají zkušenosti ze stáží v USA a jsou výborní specialisté. Turecko je v blízkých zemích momentálně jedním z lídrů v určování trendů plastické chirurgie co se týká body contouringu nebo obličejové chirurgie, především operací nosů. Pokud ale narazíte v Turecku na kliniku, na které vám udělají operaci za týden od poptání termínu a ještě za poloviční cenu než v Čechách, nebude to asi případ o kterém mluvím. I v Turecku se najde spousta hochštaplerů.
Máte profesionální deformaci? Sledujete ve svém okolí, kdo má co chirurgicky vylepšené, popřípadě co by se vylepšit dalo?
Deformaci mám. Všímám si, kdo má co udělané, to hned zjistím. Ale zase bych nikomu neřekl, co by si nechat udělat měl. V estetice není jednotný mustr. Když ke mně přijde pacientka, která nemá hezký nos, ale chce udělat prsa, nenavrhuji jí, abychom nos vylepšili. Jí se může líbit, může být součástí její osobnosti a je tím třeba zajímavá. Funguju tak v ordinaci i v mimopracovním životě.
Je nějaký estetický trend, který přichází?
Myslím si, že se budou stále více dělat facelifty. Kvůli sociálním sítím se bude čím dál více pracovat s obličejem. U prsou je trend dělat hybridní operace, tedy kombinovat implantát a vlastní tuk, tím se efekt zvětšení a modelace násobí. A pak modelace postavy, kde se nejdřív odsaje z určitých míst tuk a jinde se zase přidá, ideálně pod ultrazvukovou kontrolou, aby chirurg přesně viděl, kam ho aplikuje. To k nám přichází ze Severní Ameriky.
Zdroj: Autorský článek
