Přestože na Vinohradech našli byt svých snů, stěhování bylo pozvolné, stejně jako zařizování. Vytvořit tak čistý prostor a dokonale klidnou atmosféru zkrátka chtělo svůj čas.
Manželé Helena a Henri žili v různých částech světa, ale teprve v Praze na Vinohradech, nedaleko parku Grébovka, si pořídili první vlastní byt. „Nikdy jsme doopravdy netoužili po vlastním bydlení, někdy před deseti lety jsme absolvovali pár prohlídek, ale nic z toho nebylo. Tenhle byt jsme si pořídili vlastně náhodou, když jsme v naší oblíbené pražské ulici objevili inzerát,“ vypráví Helena, která stejně jako její manžel Henri pracuje v oboru reklamy a komunikace.
„Když jsme se někdy v roce 2002 vrátili po několika letech strávených v Mexiku a Londýně do Prahy, náhodou jsme narazili na naši dnešní ulici. Moc se nám líbila, i když tehdy tu všechno na renovaci teprve čekalo. Přesto už tehdy Henri řekl, že by tady rád bydlel,“ vzpomíná Helena. O deset let později tu pak manželé našli plakát oznamující, že jsou v jednom z historických domů dva byty na prodej, a tak o jeden z nich okamžitě projevili zájem.
Navzdory tak osudovému začátku ještě dlouho trvalo, než se sem opravdu nastěhovali. Zatímco Henri se do bytu zamiloval okamžitě, Heleně se sice líbil, ale cestu si k němu hledala postupně. Bydleli tou dobou na Smíchově, v krásném pražském bytě s vysokými stropy, a tak vlastně nebyl důvod pospíchat. „Nevěděla jsem úplně přesně, jak nový byt proměnit. Děsila mě fialová kuchyň, která tu byla. Na druhou stranu ale bylo hned jasné, že zachováme historické detaily na dveřích nebo stropech, i když původní kamna jsme nakonec odstranili,“ popisuje Helena. Trvalo ještě skoro dva roky, než se vysněná vinohradská ulice opravdu stala jejich domovem. „Dlouho mi trvá, než se rozhodnu, a nikam nespěchám. Baví mě interiér postupně skládat dohromady a ladit ho,“ říká. Byt zařizovala převážně sama Helena, i když uznává, že bez pomoci by se neobešla: „Neumím si představit, že by můj domov navrhoval od začátku do konce někdo jiný, ale zase si ráda nechám poradit.“ U celého procesu proto byla také interiérová stylistka Klára Tománková, která Heleně dodávala inspiraci i tipy, kde věci nakupovat a jak aranžovat některé dekorace. „Spoustu doplňků kupuji po dvou, mám ráda dvojice, které mi Klárka ráda rozbíjí. Učí mě, že je nemusím stavět vedle sebe, že jde hlavně o proporce,“ směje se Helena.
„Naučila jsem se vidět prostor v kontextu, nesoustředit se jen na detaily. Proto pro mě bylo důležité, aby byt tvořil kompaktní celek a fungoval i ve všech průhledech,“ vysvětluje Helena.
Zdroj článku: Autorský článek, Z jarní edice ELLE Decoration
Liběna Rochová: Doteky - O cestě do bezčasí
Nejčtenější články
Doporučujeme

Designblok 2026: Budiž světlo aneb co si letos nenechat ujít

Kateřina Šindelářová a František Jungvirt: Když se potká sklo s kůží

Champagne O’Clock: Eva Urbanová

Only in print: Nacítit detaily

Letní Elle Decoration je tu! O architektuře, která obstojí v čase

MINIMAL: Kam uložit věci? Až po strop

Only in print: V kulisách přírody

Only in print: Pokoj v duši

Scandi maximalismus: Pusťte si folklor a hravost do vašeho domova













