Noví bohémové

Pokud se vydáte podél meandrů Metuje, jsou od sebe ta dvě místa vzdálená asi deset kilometrů – továrna na textil v Náchodě a zámek v Novém Městě nad Metují. Protože rodinný podnik vydělával, rozhodli se bratři Josef a Cyril Bartoňové pro koupi reprezentativního sídla. Z chátrajícího zámku vytvořila rodina Bartoňů za čtyřicet let architektonický unikát – prvky secese, funkcionalismu a rondokubismu se tady doplňují s tehdejšími technickými výstřelky, jako byly ústřední topení, telefon nebo výtah. Na rekonstrukci se podílela velká jména československé architektury, designu a umění. Pohádku pak utnul komunistický puč, dnes jsou zámek s textilkou naštěstí zpátky v rodině.

Noví bohémové

 

Persony architektury a designu

Proměnu zámku před první světovou válkou nejvíc ovlivnil Dušan Jurkovič. Slovenský architekt v roce 1900 navrhl a postavil pro rodiče své manželky nedaleko Nového Města vilu ve stylu lidové secese. Bartelmusova vila nese jeho rukopis, který uplatnil třeba i na Pustevnách. Bartoňovým se vila natolik zalíbila, že ho oslovili a navázali plodnou spolupráci. Jurkovič má prsty třeba v zámecké secesní zimní zahradě, pracovně, apartmá pro hosty nebo kuchyni, kde se mimo jiné připravovala hostina pro prezidenta Masaryka. Vytvořil také zámeckou zahradu s ikonickým dřevěným mostem, kterým překlenul obranný příkop. Za svůj nejlepší výtvor ale architekt považoval Žebrovou síň, ve které zkombinoval atmosféru renesance a středověkých rytířských sálů.

Od 20. let na zámek k Bartoňovým pravidelně přijížděla pozdější profesorka pražské UMPRUM a zakladatelka ateliéru keramiky a porcelánu Helena Johnová. Jako rodinná přítelkyně tady měla dokonce k dispozici vlastní dílnu s pecí a na zámku je díky tomu rozsáhlá sbírka její keramiky. Impozantní je velký keramický kryt topení s člunkem a vřetenem z erbu Bartoňových.

Noví bohémové

 

Úprk před komunisty

Rodině patřil zámek do roku 1948, kdy jim ho komunistický režim ukradl. Nejstarší generace mohla na zámku dožít, museli však platit nájem, mladší členové rodiny raději emigrovali do Německa, odkud se v 50. letech přesunuli do Kanady – Václav, Daniela a jejich dva synové žili v Torontu, kde se usídlil i jiný náchodský rodák, spisovatel Josef Škvorecký. Zámek byl do roku 1956 využíván jako internátní škola Československých drah, vybavení studentského pokoje komunisté přemístili přímo do kanceláře na nádraží a funkcionalistická sedací souprava od Pavla Janáka skončila ve vstupní hale nového hotelu. Na začátku 90. let se majetek vrátil rodině. Václav se ale restituce nedožil a Daniela se do míst spojených se vzpomínkami na emigraci vracet nechtěla.

Noví bohémové

 

Mistři československé moderny

Do generace umělců, kteří upravovali zámek za první republiky, patří textilní výtvarnice Marie Teinitzerová, malíř František Kysela nebo architekt Pavel Janák. Nejprve dáma – Teinitzerová vytvořila ubrusy s rodovým erbem v Žebrové síni, ručně tkané tapiserie na stěnách v pracovně nebo vázaný koberec s motivy zvěrokruhu a staročeskými příslovími. Díla Pavla Janáka a Františka Kysely najdete téměř v každé místnosti zámku. Zajímavý je určitě nábytek ve stylu rondokubismu a výzdoba oslavující vznik samostatného Československého státu nebo hnutí Sokol. Mimochodem, profesní dráhy Janáka, Kysely a Bartoňových se protnuly nejen na novoměstském zámku, ale i na pražském Hradě. Janák tam řídil architektonické úpravy ve 30. letech, Kysela navrhoval vitráže při dostavbě Chrámu sv. Víta a Bartoňovi byli významnými donátory – jejich jméno nese jedna z postranních kaplí.

Noví bohémové

 

Detaily, vlastenectví a malby

U Bartoňových se traduje, že se Václav jako malý chlapec nerad učil zeměpis. Proto se jeho rodiče domluvili s malířem Františkem Kyselou a nechali jeho pokoj vyzdobit erby 100 českých měst a obrazy kostelů, radnic nebo zámků – prominentní místo má Praha, Náchod, Kutná Hora a zaniklá ves Dobenín, což je místo, které si Bartoňovi vybrali jako přídomek, když je v roce 1912 povýšil císař František Josef I. do šlechtického stavu: za zásluhy o rozvoj textilního průmyslu v Čechách a charitativní činnost. Bartoňovi z Dobenína byli velcí vlastenci. Dokládají to motivy malířské výzdoby, drobné interiérové detaily, busta TGM, plastiky sv. Václava nebo příběh olejomalby Nového Města nad Metují od Václava Malého, která visí v převlékárně. Získal ji pradědeček dnešního majitele po zakoupení zámku od čtenářského spolku Jirásek jako poděkování, že se zámek po 250 letech vrátil českým majitelům.

Noví bohémové

 

Svatby, koncerty a ubytování

Zámek v Novém Městě nad Metují je celoročně otevřený pro veřejnost – v zimních měsících se ale musíte ozvat předem a vzít s sebou na prohlídku dostatečný počet známých. Vybrané místnosti si můžete pronajmout pro svatební obřad nebo sem přijeďte na koncert – Bartoňovi si mimochodem nechali před sto lety v Hradci Králové vyrobit klavír Petrof na míru se stejnými intarziemi, jako má nábytek v zámecké pracovně. Případně se tady ubytujte. Odpoledne se projdete kolem Metuje nebo v zámecké zahradě, kde stojí malé karikatury úředníků a služebných od barokního mistra sochaře Matyáše Bernarda Brauna, odemknete si dveře od zámku a jste v teple. Pak můžete rozjímat nad tím, jaký klenot vznikne, když osvícení majitelé zapojí do rekonstrukce svého sídla nadčasové umělce a designéry.

Noví bohémové
Noví bohémové
Noví bohémové

 

Foto: Honza Zima

Asistent fotografa: Tomáš Nosek 

Koncept a styling: Nina Makelberge

Připravili: Eva Slunečková, Ondřej Pokorný 

Speciální poděkování: Klára Tománková 

Děkujeme: Zámek Nové Město nad Metují

Zdroj: ELLE Decoration

Mohlo by se vám líbit

Symbol avantgardy

Odvaha a vize nechyběla majiteli Hostince U Kosteleckých, který se téměř před sto lety rozhodl rodinnou hospůdku přebudovat na progresivní hotel Avion. Na původní záměr navazuje také Stanislav Berousek, který ideály Bohuslava Fuchse o čistotě a účelnosti převedl do 21. století. Balte si kufry, znovuzrozený funkcionalistický klenot právě otvírá!
elle.cz