Mražená naděje

Bylo mi šestatřicet. Věděla jsem to lépe než kdokoli jiný. Ale i tak mi moje máma, gynekolog a náhodná paní v tramvaji nezapomněli připomenout, že ty děti už opravdu odkládat nemám. Házeli kolem sebe pojmy jako Downův syndrom, autismus a bezdětná budoucnost tak bezstarostně, jako kdyby to byly konfety na narozeninovém dortu. Obočí se jim stáhlo jen ve chvíli, kdy jsem jim začala vyprávět o posledním toxickém vztahu nebo špatném rande. „Hmm, blbý. Ale stejně bych s těma dětma nečekal(a),“ vzkázali mi obvykle na odchodu.

Bylo mi šestatřicet, a i kdyby princ na bílém koni přijel hned zítra, budeme ještě chvíli čekat, než spolu otevřeme téma děti. Ale že vajíčka nepřibývají, jsem věděla dost jasně. Když nevím, co mám dělat, otevřu Google. O tři kliky později jsem byla ponořená do článku, kde Jennifer Aniston lituje toho, že si nedala zmrazit vajíčka, když byla mladší. Svět social freezingu se přede mnou otevřel jako na dlani. A od té doby se do něj fascinovaně vracím.

Proč tak moc milujeme Jennifer Aniston? Protože je loser jako my!

elle.cz

Velký byznys

V roce 2012 American Society for Reproductive Medicine přestala mražení vajíček označovat jako „experimentální“. A z naděje na miminko se rychle stal obří byznys. V Česku vzrostl počet žen, které social freezing podstoupily, od roku 2012 o 600 %. V naší republice teď najdete minimálně padesát klinik, které se na odběr specializují, a odhaduje se, že v roce 2020 měly čtyřmiliardový obrat.

Pro mnoho žen, které se procedurou rozhodnou projít, je odběr vajíček motivovaný zdravotními důvody jako endometrióza nebo polycystické vaječníky a znamená šanci mít jednou děti. Čím dál více klientek už však neřeší zdravotní komplikace, ale hledá možnost, jak těhotenství odložit. I tak má ale 72 % žen, které tímto procesem procházejí, od social freezingu nerealistická očekávání a poskytuje jim iluzorní pocit bezpečí. Navenek se prezentuje jako možnost rozhodnout o svém těle a životě v ten správný čas. Ale doopravdy to platí jen pro některé z nich.

Mateřství podle módy: Když se biologické hodiny začnou řídit trendy

elle.cz

Včera bylo pozdě

Pacientkami reprodukčních klinik nebývají mladé dívky, ale ženy, které nechtějí přijít o šanci mít vlastní děti. Dvěma třetinám těch, které zákrok podstoupí, je nad 35 let, ač gynekologové tuto proceduru obvykle doporučují o hodně mladším ženám. Logicky. Když Jennifer Aniston lituje, že si nenechala odebrat vajíčka, když byla mladší, myslí tím věk 27 let a méně. Po pětatřicátém roce se šance na odebrání dostatečného množství kvalitních vajíček, ale i na úspěšnost následného IVF (umělého oplodnění)  hodně snižuje. Doktorka Randi Goldman z Harvard Medical School proto vyvinula kalkulačku, do které žena zadá věk a počet vajíček, který je třeba odebrat. Třeba v 38 letech je rozdíl deseti vajíček až 20% nárůst šance na početí. To sice často znamená delší hormonální stimulaci, ale pro mnoho žen to za to stojí.

Dvacetiletá dívka má při odběru dvaceti vajíček 94% šanci na otěhotnění, dvaačtyřicetiletá jen 37%. A to bere v úvahu několik cyklů IVF, kterými musíte projít. Už proto, že po 40. roce života je obecná úspěšnost prvního pokusu IVF pouhých 3,9 %. Po 44. narozeninách se považuje za skoro nulovou. Ale to neznamená, že čtyřicítka na krku znamená konec. Počet žen, které mají první dítě později, neustále roste. „Věk by neměl být důvodem, proč se o dítě nesnažit,“ vysvětluje Dr. James Grifo z NYU Langone Fertility Center. Plodnost totiž ovlivňuje mnoho dalších faktorů. „Mezi důvody můžeme zařadit hormonální příčiny, imunologický faktor, neprůchodné či poškozené vejcovody, genetiku, životní styl atd.,“ vysvětluje Veronika Moravec, zakladatelka fertility startupu Verra.

Social freezing: Na nový fenomén zmražení vajíček sází stále více žen

elle.cz

Drahá legrace

Propadám se do hlubin internetových fór, abych se dozvěděla, že na social freezing chodí hlavně „starý kariéristky“. A je to asi tak jediná věc, kde se otírají o pravdu. Podle studií se pro odběr obvykle rozhodnou ženy mezi 36 a 40 lety s vyšším vzděláním, zavedenou kariérou a bez dlouhodobého partnerského vztahu. Důvod, proč odběrem vajíček obvykle procházejí pacientky nad 35 let, které mají dobrou práci, je cena. Ženy s nízkými příjmy si náklady na social freezing nemohou dovolit. Fakturou na 50 000 Kč za odběr vajíček to nekončí. Ta tot iž obvykle neobsahuje náklady na dlouhodobé uskladnění, několikeré pokusy vajíčka odebrat a ani na následné IVF. Splnění snu o miminku se tak obvykle šplhá do statisíců. ...

Chcete si přečíst celý článek? V plném znění jej najdete v tištěném vydání dubnové ELLE. Svůj výtisk si můžete objednat až do své schránky za speciální cenu a poštovným zdarma na tomto odkaze.

cara

Zdroj: Autorský text