REKLAMA

Co nás současné televizní pořady učí o sexu?

REKLAMA

 

Filmy a seriály nikdy netvrdily, že jsou charakteristickým znakem vztahů nebo sexuálního vzdělání, ale vzhledem k tomu, že jsme neměly pořádné hodiny sexuální výchovy ve školách, jsme si díky nim nevědomky vytvořily představu o tom, jak by měly naše milostné interakce vypadat. Tyto snímky měly se skutečnými vztahy ale společného spíše méně než více a my si z nich odnesly pouze špatné návyky a nerealistická očekávání.

To souvisí s tím, že v minulosti byla sexuálním praktikám ve filmech věnována daleko menší pozornost a neexistovala pro ně žádná striktní omezení. Pokud jde o herečky zapojené do erotických scén, jejich osud ležel v rukou (většinou mužských) režisérů a z natáčení jim zůstalo mnoho jizev. Salma Hayek se nedávno přiznala k pláči během své první sexuální scény ve filmu Desperado z roku 1995, která byla do scénáře přidána na poslední chvíli. Podobně Maria Schneider utrpěla celoživotní trauma po kontroverzní znásilňovací epizodě ve filmu Last Tango In Paris z roku 1972. Byla manipulovaná, neinformovaná a nesouhlasila s provedením scény, která rovněž nebyla v původním scénáři.

Poslední kapkou bylo, když v roce 2017 světem otřáslo hnutí #MeToo, v němž mnoho hollywoodských hereček přiznalo, že zažilo sexuální obtěžování či zneužívání při natáčení. V té době začaly televizní společnosti najímat koordinátory intimity. Jejich rolí je zajistit bezpečnost, souhlas a pohodlí umělců při provádění vize spisovatelů a režisérů. A za tuto práci nedostal nikdo větší uznání než Ita O’Brien, která je považovaná za zakladatelku této profese.

 

 

Strávila roky vývojem pokynů pro intimitu na place, než založila službu Intimacy On Set, která poskytuje koordinátory intimity, poradenství, advokacii a školení pro televizní, filmové a divadelní sety. Poprvé byla najata jako oficiální koordinátorka intimity v první sérii Sex education (seriálu široce chváleném za jeho realistické a inkluzivní zobrazení sexu) a od té doby pracovala na dalších úspěšných show, včetně Normal People, I May Destroy You, Industry a It’s a Sin.

„Nepodílím se na psaní děje. Mým cílem je zajistit, aby sexuální obsah v show nebyl bezdůvodný, aby sloužil charakteru a příběhu. Chci, aby si herci plně uvědomovali, co se od nich požaduje, a vytvořím pro ně jasnou choreografii, kterou budou následovat, aby se cítili bezpečně,“ popisuje svou pozici.

S dopomocí lepších scénářů a více ženských režisérek je tak zodpovědná za zajištění toho, aby na obrazovce bylo více spolehlivých a méně okázalých zobrazení milování, které mohou diváci uvést do praxe vlastních životů.

Níže zmiňujeme 6 lekcí, které Ita O’Brian probrala s britskou Elle a které se podle ní můžeme naučit o našich vztazích a intimních životech ze současných televizních pořadů, které již sexuální reprezentaci posunuly o kus dále:

1) Podpora sexuálního objevování dospívajících

Sex education je show, po jejíž existenci bychom toužily, když jsme procházely pubertou. Boří mýty, nabourává nereálná očekávání (jako orgasmus obou partnerů ve stejnou dobu) a normalizuje situace, které jsou běžně spojovány se studem či hanbou – od sexuální poruchy až po masturbaci.

O’Brien zmiňuje, že zejména mladí muži mají pocit, že musí vědět, jak mít sex, ještě předtím než jej zažili. Proto se v mnoha případech obrací na pornografii, aby se jej naučili. Průzkum Národní unie studentů v roce 2015 konkrétně odhalil, že 60 % britských studentů sledovalo porno, aby získalo informace o sexu, přestože 75 % studentů si uvědomovalo, jak je nereálné.

„Pokud se rozhodnete jezdit na motorce, nikdo neočekává, že budete vědět, jak se to dělá, než naskočíte, a stejné by to mělo být i se sexem,“ vysvětluje O‘Brien. „Sex education učí mladé lidi, že je v pořádku, když nevíte, co děláte. Povzbuzuje je, aby se ptali, objevovali a učili se spolu se svým partnerem.“

 

 

2) Skutečnost o ztrátě panenství

Realitu o prvním sexu velice dobře vyobrazil rovněž snímek Sex Education, v nemž Otisovo „poprvé“ dopadlo zcela jinak, než si jej plánoval. Ale i seriál Normal People, na jehož tvorbě se O’Brien podílela, vyobrazuje „poprvé“ velice střízlivě a ještě z bližší perspektivy.

Když se podprsenka zasekne o Marianninu hlavu a Connell zakopne o své kalhoty, je nám to povědomé a scéna slouží jako připomínka, že žádost o použití ochrany atmosféru nezruinuje. Epizoda ukazuje mladým divákům, že když mají poprvé sex, nemusí to být okamžitě příjemné nebo dobrodružné, je to nejprve nepohodlné a pro mnohé bolestivé.

 

 

3) Normálnost nahých těl

Teď už bychom mohly být imunní vůči nahým prsům, ale co se týče mužské plné frontální nahoty? Prosím. Pokud už ji vidíme, nejsme totiž zvyklé vidět ji „normálně“ – tedy tak jak to skutečně bývá. Normal People ale v několika scénách zobrazily nahotu zcela neformálně – po koitu, když Connel vyjde ze sprchy a tak podobně.

„Nechtěli jsme nahotu skrýt, ani se na ni soustředit. Tyto okamžiky jsou tak důležité, aby ukázaly normálnost našich nahých těl. Neexistuje tam žádná objektivizace ani sexualizace, za nahotou jsou regulérní důvody,“ objasňuje O’Brien.

4) Detabuizace ženského potěšení a masturbace

Všichni si pamatujeme ten čas ve škole, kdy bylo běžné zamlčování toho, že dívka masturbuje. Je tedy jen správné, že snímky de-stigmatizující tento akt jsou již dávno promlčeny.

To bylo dokonale zobrazeno v Sex Education, když Aimee zkoumá své tělo, aby mohla říct svému partnerovi, co skutečně chce. „Aimeein objev, který spočívá v odložení hanby a viny obklopující ženskou masturbaci, je radostnou oslavou,“ říká O’Brien.

O’Brien také pracovala na seriálu BBC Industry, který ukázal, že sexuální touha je u žen stejně rozšířená jako u mužů. Obě pohlaví iniciují sex – stejně jako ve skutečném životě – a pravděpodobně nikde jinde jsme neviděly tolik ženských postav, které by zažily tolik předehry.

 

5) Souhlas má mnoho podob

Mariannin první pohlavní styk s Connellem v Normal People byl takovým, o jakém mnoho z nás snilo. Ale ne proto, že by byl bezproblémový nebo přesladce romantický, ale spíše z toho důvodu, že Connel neustále kontroloval Marianniny emoce. A my si u této scény možná uvědomily, kolikrát jsme souhlasily s nějakými sexuálními praktikami jen proto, aby nenastala nepříjemná či trapná situace.

V dalším snímku, jenž O’Bright zpracovávala – I May Destroy You – jsme naopak mohly vidět, jak to vypadá, když kluci nejsou takhle milí. A to konkrétně když si Zain v intimní scéně (vědomě) sundal kondom během sexu s neznámou Arabellou. V tu chvíli se nám otevřely oči dokořán, jelikož se jednalo o znásilnění.

Jedna z pěti žen zažila od svých šestnácti let nějaký druh sexuálního napadení, takže je velice důležité zdůraznit způsoby, jakými k němu mohlo dojít. Tento seriál se snaží o to, aby divačky dokázaly rozpoznat dravé chování, hovořily o něm se svými kamarádkami namísto toho, aby ho akceptovaly, a měly dostatek sebevědomí hledat pomoc a říct si o ni.

6) Jak vypadá queer láska

Jak Sex Education, tak I May Destroy You dává brilantní pohled na homosexuální vztahy a queer sex, ale byl to právě It’s a Sin, který nám ukázal, jak to vypadá, když si ho někdo skutečně užívá.

„Spisovatel Russell T. Davis je queer muž, takže je zde autentičnost. Ujistil se, že obsadí co nejvíce queer lidí mezi herci a také v zákulisním štábu, jako režiséra Petera Hoara, aby autenticky reprezentoval komunitu,“ sděluje O’Brien.

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Sledujte nás na Instagramu @elleczech

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA