Ženy neměly přístup ke komplexnímu výtvarnému vzdělání až do 70. let 19. století. Bylo jim zakázáno studium anatomie, protože společnost se domnívala, že by je nahé tělo mohlo pohoršit. Z pohledu dnešní optiky je to velmi nepochopitelné, tento fakt však razantně znemožnil rozvíjení výtvarného talentu u spousty žen, které se tak kariéry v umění musely vzdát. To způsobilo, že se dějiny umění převážně sestávají z mužů.
Ovšem není úplnou pravdou, že žádné umělkyně aktivní nebyly, jen se o nich v hodinách výtvarného dějepisu moc nemluví. Vydejte se s námi do hlubin vizuální historie, po stopách velkých umělkyň a seznamte se s geniálními malířkami, které se přes těžké podmínky dokázaly prosadit a podílely se na utváření estetiky své doby.
Artemisia Lomi Gentileschi (1593 - 1653)
Dcera prominentního malíře Caravaggiovy školy, Artemisia Gentileschi, měla díky svému otci přístup do výtvarného ateliéru již od útlého věku. Otec její talent podporoval a umožnil jí se v něm zdokonalovat, Artemisia tak namalovala pár velkých děl ještě před dovršením 18 let. Její otec následně najal malíře Agostina Tassi, aby soukromě učil Artemisii. Mladá italská malířka však byla Tassim znásilněna a po obžalování viníka byla podrobena gynekologickému vyšetření a mučení, které mělo dokázat, že mluvila pravdu. Tato zkušenost ovlivnila její pohled na svět, který byl na svou dobu velmi pokrokový. Artemisia se vymykala tradicím své doby a stala první ženou, která byla přijata na Malířskou akademii ve Florencii. Hlavními postavami jejich děl jsou silné ženy, namalovala také spoustu děl pro rod Medicejů.
Clara Peeters (1594 - 1657)
Nejvýznamnější vlámská malířka 17. století Clara Peeters se narodila v Antverpách. Tehdy bylo nepřípustné, aby byla žena členkou uměleckého cechu, jež hrál hlavní roli na trhu s uměním. Clara se však i přesto dokázala prosadit jako malířka a předčila tak svojí dobu. Specializovala se na zátiší, protože jako žena neměla přístup ke studiu anatomie. Spekuluje se, že dokonce vedla vlastní malou školu. Její díla patří mezi významná zobrazení tradičních nizozemských „snídaňových kousků”.
Louise Élisabeth Vigée-Lebrun (1755 - 1842)
Francouzská malířka Élisabeth Vigée-Lebrun se stala jednou z nejúspěšnějších portrétistů své doby. Pracovala jako dvorní malířka Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty. Žila a působila po celé Evropě a následně i v Rusku. V roce 1783 byla přijata do Královské Akademie v Holandsku a v roce 1800 se stala čestnou členkou Akademie krásných umění v Petrohradu. Své modely dokázala uvolnit a nastolit neformální atmosféru, díky tomu byla oblíbenou portrétistkou aristokracie napříč Evropou. Svým unikátním stylem namalovala téměř 1000 děl.
Rosa Bonheur (1822 - 1899)
Výjimečná realistická malířka 19. století vynikala nejen tím, že byla žena a pracovala jako umělkyně, ale také svým nekonvečním přístupem k životu. Rosa Bonheur zobrazovala převážně zvířata. Tehdejší šaty pro takovou práci byly velmi nevhodné, proto si vyžádala speciální povolení oblékat pánské oděvy. Za nošení kalhot a volných košil čelila kritice, Rosa na to však nedbala. I ve svém osobním životě byla velmi pokroková. Otevřeně o sobě přiznávala, že je lesba a celý život žila v dlouhodobých lesbických vztazích.
Berthe Morisot (1841 - 1895)
Jedna z největších impresionistek Berthe Morisot měla výtvarný talent v krvi. Francouzská aristokratka byla pra-neteří rokokového malíře Jean-Honoré Fragonarda. Spolu se svojí sestrou chtěly být malířkami a rodina je v tom rozhodnutí podporovala, začaly proto studovat u Camilla Corota. Berthe se díky němu seznámila s dalšími umělci a ve svých 23 už vystavovala v prestižním Salonu v Paříži, následně se připojila k impresionistům. Malířka se celý život potýkala s nedostatečným uznáním od mužů. Do svých zápisků jednou napsala: „Nemyslím si, že byl kdy muž, který by zacházel se ženou jako se sebou rovnou, a to je vše, o co bych žádala, protože vím, že mám stejnou hodnotu jako oni.”
Mary Cassatt (1844 - 1926)
Další významná impresionistka, která vynikala stejným nadáním, jako její kolegové, se narodila v Americe. Většinu svého života však prožila ve Francii, kam se ve 22 letech přestěhovala. Mary Cassatt byla zklamaná z nedostatečné výuky umění pro ženy na uměleckých školách, jala se vzdělávat sama sebe kopírováním starých mistrů v pařížském Louvru. Záhy se spřátelila s Edgarem Degasem a dalšími impresionisty. Chtěla se však od nich odlišit, proto používala převážně pastelové barvy a ve svých dílech znázorňovala hlavně ženy.
Hilma af Klint (1862 - 1944)
Švédská představitelka abstrakce Hilma af Klint již v roce 1906 vyvinula abstraktní obraznost. Tvořila abstraktně mnoho dříve před velikány tohoto směru mezi které patří Piet Mondrian, Vasilij Kandinskij a Kazimir Malevič, kteří jsou i dnes považováni za otce abstrakce. Hilma patřila ke skupině umělkyň, které věřily, že je důležité se napojit na „vyšší bytosti” skrze různé seance. Její umění je zobrazením jiných dimenzí a napozemské reality. Inovativní umělkyně dovolila vystavit svá abstraktní díla nejdříve 20 let po své smrti, neboť byla přesvědčená, že by je lidé dříve nepochopili.
Suzzane Valadon (1865 - 1938)
Francouzská malířka Suzzane Valadon byla ve své době známá především proto, že byla modelkou mnoha malířům, stála modelem např. Augustu Renoirovi nebo Henri Toulouse-Lautrecovi. Mimo jiné měla Suzzane zálibu v malování ženských aktů, ovšem její nedostatek vzdělání jí nutil používat nestandardní postupy, díky čemuž docílila jedinečného, syrového výsledku. Dosáhla tak pozornosti kritiky a veřejnosti a za svůj život uspořádala celkem čtyři sólové výstavy.
Lyubov Sergeyevna Popova (1889 - 1924)
Malířka a designérka Lyubov Popova byla představitelkou ruské avantgardy. Ve svém umění propojovala kubismus, suprematismus a konstruktivismus. V roce 1915 vyvinula vlastní variantu neobjektivního umění založeného na kombinaci principů ikonové malby avantgardních myšlenek. Posléze se věnovala také průmyslovému designu, navrhovala knihy, oblečení, keramiku a další. Zemřela v pouhých 35 letech.
Georgia O'Keeffe (1887 - 1986)
Nejdražší umělkyně všech dob Georgia O'Keeffe je přední představitelkou amerického modernismu. Jako jedna z prvních žen si získala kritické uznání a zájem široké veřejnosti. Typický je pro ní velký formát a motiv květin, její díla jsou působivá a smyslná. Georgia se počas svého života odmítala zúčastnit výstav umělkyň, přála si být adresována v neutrálním smyslu, bez genderového rozlišení.
Tamara de Lempicka (1898 - 1980)
Seznamte se s umělkyní, kterou má ve své sbírce i Madonna, polská představitelka stylu art deco a třetí nejdražší umělkyně světa - Tamara de Lempicka. Její stylizované akty si oblíbila především americká a francouzská smetánka. Tvorba Tamary často obsahuje příběhy touhy, svádění a moderní smyslnosti, díky čemuž byly na svou dobu revoluční.
