Odvrácená strana luxusu
Diamanty jsou symbolem krásy, věčné lásky a především luxusu. Nesou investiční hodnotu a mají speciální význam pro různé kultury. Jsou marketingovým zázrakem, inspirací mnoha písní i filmů, ale také předmětem snů zamilovaných žen, jež pro ně rezervují výsadní místo na své levé ruce. Čistou reputaci diamantů však pošpinilo několik kontroverzí, které k nim nyní neodmyslitelně patří. Za zhmotněním elegance figurují občanské války, chudoba, otroctví, porušování základních lidských práv, odlesňování a znečistění životního prostředí. Diamant, jenž pochází z oblastí, které jsou neetickým přístupem v dolech vyhlášené, a jenž je předmětem nelegálních obchodů, nese přezdívku krvavý diamant. Mimochodem, před téměř dvěma dekádami vzniknul stejnojmenný film s Leonardem DiCapriem, který problematiku tematizuje, a který si mimo jiné vysloužil i pár nominací na Oscara. Nicméně, od počátku nového milénia se OSN snaží zamezit obchodu s neetickými konfliktními diamanty skrz Kimberleyský systém certifikace, který poskytuje osvědčení o původu zboží. Není to však problematika každého diamantu – vsadíme se, že zrovna váš šperk s drahým kamenem takovou certifikaci má. Ale přestože jsou podmínky v dolech o něco málo lepší, k ničení životního prostředí dochází i nadále. Pro tento problém se však vedle přísných certifikací našlo řešení, takové, jaké by možná málokdo čekal.
Krok správným směrem
Hliník byl historicky považován za cennější komoditu než zlato, dokud lidstvo nepřišlo na to, jak ho průmyslově vyrobit. Historie se opakuje, tentokrát s královnou všech drahokamů – s diamanty. Jejich reputace přírodní rarity, jež firmy jako De Beers Group (což je přední mezinárodní hráč v tomto průmyslovém odvětví) tak pečlivě budovaly, se začíná rozpadat, jelikož nyní, dámy a pánové, můžeme diamanty vyrobit eticky a udržitelně za zdmi laboratoří. Jistě, na výrobu se spotřebuje velké množství energie, přeci jen se však bavíme o výrazně menším environmentálním dopadu nežli v případě tradiční těžby v dolech. Diamanty, které vznikají tímto způsobem, disponují identickými chemickými, fyzickými i optickými vlastnostmi, jako ty těžené. Laboratorní diamanty jsou i mimo jiné čistší, což jim otevírá širokou škálu potencionálního využití například v elektronice a dalších high tech oblastech, které v současnosti představují pouze zanedbatelnou část diamantového průmyslu.
Jak diamanty v laboratořích vznikají?
„První vyrobený diamant se datuje do roku 1954, kdy byl vyroben firmou General Electric metodou HPHT,“ sděluje nám majitelka šperkařské značky Gabriela Dědičová, která pracuje výhradně s lab-grown diamanty. Existují dvě hlavní metody tvorby laboratorních diamantů. První je metoda vysokého tlaku a vysoké teploty (zmíněné HPHT), při které se diamantové semeno umístí do vysokotlakého a vysokoteplotního prostředí, které simuluje přirozené prostředí zemského pláště. „Na diamantové semínko je umístěn grafit (čistá forma uhlíku), a následně je potřeba dostat na ně nějaké tavidlo, nejčastěji ve formě niklu. Dále se aplikuje vysoký tlak a teplota, grafit se rozpadne na atomy uhlíku, které si sedají na semínko a diamant vertikálně roste...Tento proces trvá 3-6 týdnů,“ vysvětluje Gabriela. Druhá metoda pak probíhá pomocí plazmové technologie. Malá počáteční diamantová částice je umístěna do speciální komory, kde je vystavena proudu plynu, jenž je bohatý na uhlík. Během procesu chemické depozice z plynné fáze (CVD) se tento plyn rozloží a postupně se ukládají tenké vrstvy uhlíku na původní diamantovou částici. Tímto způsobem se postupem času vytváří větší a větší diamant.
Který lab-grown diamant zvolit?
Pokud chcete do laboratorních diamantů investovat, měli byste se zamyslet, jaký z těchto dvou typů diamantů zvolit. HPHT diamant bývá kvalitnější, jelikož se dá proces jeho výroby snáze kontrolovat. Tyto diamanty rostou ve 14 různých směrech, zatímco CVD pouze v jednom směru, to ovlivňuje některé jejich optické vlastnosti, zejména schopnost lomu světla. HPHT proces výroby je navíc obtížnější a časově náročný, což se spolu s dalšími zmíněnými faktory otiskne na jejich vyšší ceně. Zároveň jsou tyto diamanty obvykle menší než CVD diamanty, které naopak představují cenově dostupnější variantu.
Laboratorní diamanty ve světě i u nás
Diamanty vytvořené v laboratorních podmínkách se staly středem zájmu i velkých hráčů a nadnárodních společností. Klenotnický dům Swarovski, v jehož portfoliu se laboratorní diamanty začaly objevovat od roku 2016, rozšiřuje své šperkařské kolekce s těmito krystaly na globální trhy, včetně Číny, Itálie, Jižní Koreje, Japonska a dalších. Je to součástí jejich strategického plánu na expanzi této kategorie a představení nové fine jewelry kolekce Galaxy navržené globální kreativní ředitelkou Giovannou Engelbert. V rámci tohoto kroku uzavřela značka partnerství s International Gemological Institute (IGI), který bude certifikovat kvalitu všech laboratorně vytvořených diamantů v kolekci Galaxy. Swarovski vidí laboratorně vytvořené diamanty jako klíčový prvek v budoucnosti šperkařského průmyslu. K diamantům z laborky nemáme ale daleko ani u nás – i zde najdeme značky, které pracují s laboratorními diamanty. Samotné diamanty v Česku zatím nevznikají, jediný stroj existuje na Akademii věd, která jej využívá výhradně pro vědecké účely.
Středem zájmu Leonarda DiCapria
Jedním z významných investorů v této oblasti je i Leonardo DiCaprio. Herec je proslulý svým zájmem o životní prostředí a od své role ve zmíněném filmu Blood Diamond směřuje své investice i tímto směrem, konkrétně do společnosti Diamond Foundry, jež je jedním z lídrů v oblasti výroby syntetických diamantů. Tato firma vyrábí diamanty velmi čisté a kvalitní pomocí technologie CVD a nedávno zakoupila oblast ve Španělsku, kde plánuje postavit plazmové reaktory pro výrobu diamantů a celý systém pohánět solární energií. DiCaprio se rozhodl finančně podílet i na tomto projektu. Hercova angažovanost v této oblasti reflektuje rostoucí zájem o udržitelné a etické alternativy ve šperkařském průmyslu.
Zdroj: DW Planet A, finercostumjewelry.com, Wikipedia, luxurytribune.com
