Beauty talk s Hugem Ferroux: Z módních domů k vůním Trudon

POPRVÉ jsem se s Trudonem setkal v Paříži, když jsem chodil za školu, abych mohl pracovat v showroomech módních domů. Vždycky někde na římse stála svíčka Trudon, což každý okamžik povýšilo na intimní moment a dodalo mu mimořádně luxusní pocit. 

MŮJ VLIV na značku Trudon se projeví jako pokračování, ale z jiného úhlu. Značka byla založena v roce 1643, ale nezanikla, je tu stále. Velmi živá, oslovuje široké spektrum zákazníků. Trudon často přirovnávám k pařížskému hôtel particulier. Zachovali jsme zdi, vše obnovili k dokonalosti a chystáme se změnit nábytek. Nikdo nechce žít uvězněný v čase, zpátky v 18. století. Mícháním epoch a stylů se věci stávají zajímavými a přidáváním dalších vrstev historie vzniká i nový příběh. Cílem není nic zničit ani o nic přijít, ale naopak chránit, vylepšovat a posouvat se vpřed.

Mohlo by se vám líbit

KVIFF news: Pro všechny oddané filmu, vůně Alexmonhart “The Cinephile”

NEJVĚTŠÍ VÝZVOU v mé nové roli je má vlastní netrpělivost, která pramení z módy, kde se vše točí kolem okamžitosti a neustále nové touhy. V Trudonu plyne čas jiným rytmem. Parfém ani flakon nevznikají tak rychle, jako když se navrhne střih a ušije oděv. Tvorba tady vyžaduje trpělivost a právě v tom spočívá i její síla. 

MŮJ PRACOVNÍ DEN má pevně daný harmonogram a předem naplánované schůzky s jednotlivými týmy. Jsem ale od přírody neustále nadšený a nedokážu si pomoct, abych pořád nepřebíhal z jedné kanceláře do druhé, zastavuju se u každého, podívám se, na čem pracuje a jak se věci vyvíjejí.

VŮNĚ má pro mě velmi osobní význam. Pokaždé když se navoníte nebo zapálíte svíčku, děláte to v první řadě pro sebe – a až potom je to způsob, jak se prezentovat ostatním. Je na vás, abyste si zvolili vůni, která odráží vaši skutečnou podstatu, nebo abyste naopak hráli jinou hru a stali se klidně jen na okamžik někým jiným. Vůně se navíc úzce pojí s krásou. Jako teenager jsem sbíral parfémy, samozřejmě pro jejich vůni, ale ještě více pro jejich design. Fascinovalo mě, jak každý dům vyjadřuje svoji identitu pomocí barev a tvaru flakonu.

Mohlo by se vám líbit

Od základky až po Dior: Copánky s mašlí jsou hitem letošního léta

VŽDYCKY KDYŽ CHCI POZVEDNOUT NĚJAKÝ MOMENT NA VYŠŠÍ ÚROVEŇ, ZAPÁLÍM SI SVÍČKU. AŤ UŽ JSEM DOMA SÁM, NEBO OKLOPENÝ SVÝMI BLÍZKÝMI.

MOJE DĚTSTVÍ vonělo jako spadané listí, houby a hlína. Vyrostl jsem v horách, a když jsem byl malý, často jsme s tátou chodili na houby do lesa za naší chatou. Stejné pocity teď vyvolává vůně, když můj manžel vaří. To je vždycky záruka skvělého večera. 

MŮJ DOMOV je vždycky plný svíček. Většinou jsou „neoficiální“, ty, které právě vyvíjíme a já je doma testuju. Mám pocit, že je tak zažiju intenzivněji než v kanceláři. Aktuálně mám doma čtyři – Cire, Ernesto, Abd el Kader a naši nejnovější Figuerie, která se rychle stala mou oblíbenou. U Trudon platí, že moje nejoblíbenější je vždycky ta nejnovější.

NEJLEPŠÍ PARFÉM všech dob? Mám hned dva. Prvním je Fille en Aiguilles od Serge Lutens. Před ním jsem znal jen klasické komerční vůně a tady jsem si poprvé uvědomil, že parfém může mít úplně jinou sílu a přinášet víc. Může vyprávět příběh a probouzet emoce, s nimiž se hluboce ztotožňuji. Tím druhým je Etat Libre d’Orange Rien, který nosil můj manžel, když jsme se před dvanácti lety seznámili. Pokaždé, když ho někde ucítím, okamžitě zpozorním a úplně ztuhnu

Mohlo by se vám líbit

Kreatin po třicítce? Proč se o něm mluví čím dál víc

MÍSTO, KTERÉ VONÍ nejlíp na světě, je Maroko. Představte si tamější súky, jasmín, kadidlo, kůži, dezerty s chutí pomerančů, všechny ty zemité vůně, koření, Údolí růží… Maroko je země nekonečných smyslových požitků. 

JSEM NEUSTÁLE V POHYBU. Když si chci odpočinout, chodím. Víkendy trávím několikahodinovými procházkami po Paříži. Rád zkouším nové kavárny a restaurace, vždycky s radostí proklouznu do krásných budov, když mají otevřené dveře, a objevuji místa, na kterých jsem nikdy nebyl. Když jsem mimo město, dělám to samé v autě. Nevydržím v klidu, pořád něco hledám. Je to takový můj koníček. 

PŘITAHUJÍ MĚ lidé, které potkávám, architektonická období, objekty a místa. Před několika měsíci jsem ve svém rodném městě navštívil opuštěný byt na prodej, který zůstal nedotčený od 17. století. Dechberoucí celadonové dřevěné obklady, stropy, které se tyčí do neuvěřitelné výšky a naprosto úchvatné neoklasicistní štuky. Připomněl mi i DNA Trudonu.

Mohlo by se vám líbit

Jeff Greenstein: K Pavlíně mám jedinou výtku. Že jsem ji nepotkal dřív