Champagne O’Clock: Lucie Šíma

Projekt Champagne O’Clock vznikl z lásky k originalitě, autenticitě a špetce bohémství, které dělají z každého domova jedinečný svět. Věříme, že každý interiér má svůj vlastní jazyk – odráží osobnost, vkus i příběh toho, kdo v něm žije. A právě tuto jedinečnost chceme oslavovat. 

Interiér Lucie Šímy hraje barvami a odráží její nakažlivou energii. Předměty přivezené z cest vyprávějí příběh její toulavé duše. Střešní byt, který sdílí se svým manželem a synem, je prostor, kde člověk neví, kam se dříve podívat (a to jen v tom nejlepším slova smyslu). Váš pohled zachytí sbírka vintage kovbojských bot, fotografické knížky nebo unikátní kolekce šperků. Všechno je navíc zahalené do vůně santalového dřeva a jemného kouře vonných tyčinek. Lucie, milovnice plakátů a fotografií, skládá objekty podle vizuální zajímavosti, emocí i intuice. Ptáme se, co pro ni znamená domov?

Jak by si popsala svůj styl?

Původní myšlenkou bylo vytvořit prostor s atmosférou ateliéru, místo, které zároveň odráží naši lásku k cestování, Kalifornii, různým totemům, maskám a objektům ze všech koutů světa. O našem domově nepřemýšlím v rámci nějakého uceleného stylu, jde spíš o sbírku jednotlivých kousků, které dohromady tvoří prostor, kde se dá pohodlně žít, je vizuálně příjemný pro každého člena naší rodiny a připomíná nám naše zážitky a zkušenosti. 

Kdo nebo co tě inspiruje při výběru nábytku, dekorací a umění do vašeho domova?

Hlavním principem, podle kterého si vybírám věci, je to, jaký z nich mám pocit, jak na mě působí. Pak už je jedno, jestli jde o designový kousek nebo o kousek dřeva, pro mě mají stejnou hodnotu. Přesto, že se ráda obklopuji věcmi, snažím se nehromadit je bezmyšlenkovitě; potřebuji mít jistotu, že všechno, co přinesu domů, pro mě nese hlubší význam.

Jaký je tvůj nejoblíbenější kus nebo předmět v interiéru – a proč? Má nějaký příběh?

Nejvíc miluju světlo v našem bytě. Kdybych měla vybrat konkrétní objekt, bylo by to něco s osobním významem, třeba fotka Joela Meyerowitze z roku 1976, která mi připomíná mě a mého koně Jiskru. Anebo možná Classic Panton Chair v původní verzi s lesklým lakovaným povrchem, kterou jsem před třinácti lety dostala od svého manžela na naše první společné Vánoce. 

Jak probíhal proces zařizování tvého bytu? Byl to spíše pomalý, přirozený vývoj, nebo jsi měla jasnou představu od začátku?

Byt jsme dokončili teprve před rokem. Převážně pod naším vedením prošel rozsáhlou rekonstrukcí, kdy jsme stísněný prostor devadesátkového bytu spolu s malou půdou nad ním proměnili v jeden vzdušný a světlý prostor. Zařizování už pak nebylo tolik o vědomém dekorování, spíš šlo o vybalování a uspořádání věcí, které jsme už měli. Některé kousky s námi zůstanou, něco časem určitě vyměníme podle toho jak se posouvá náš vkus. Vnímáme to jako první verzi nikdy nekončícího procesu tvorby. 

Komu by patřil byt či dům, který by sis nejvíce přála navštívit a proč?

Mým snem je vidět Sheats-Goldstein Residence od Johna Lautnera s úžasným výhledem na Los Angeles. Téměř sochařský prostor se skleněnými stěnami od podlahy až ke stropu, díky nimž se interiér plynule prolíná s okolní tropickou přírodou, která je naprosto úchvatná. Mimochodem vila se taky objevila v jednom z mých nejoblíbenějších filmů - v legendárním Big Lebowski od bratrů Coenů. 

Mezi dalšími mnoha dalšími domy, které bych chtěla vidět, bych zmínila Ohtake House v São Paulu, dům Luise Barragána a stáje San Cristóbal v Mexico City, nebo Villu Santo Sospir na Francouzské riviéře, jejíž interiéry pomaloval Jean Cocteau.