Jarní Elle Decoration je tu! A hledá pevný bod v pohyblivé době

Na Lanzarote mě to napadlo poprvé. Krajina je tu přehledná, až na pár sopečných vrcholků plochá a téměř bez zeleně, jak se jí kdysi prohnaly lávové proudy. A přesto tu člověk cítí zvláštní klid. Od té doby se vracím k otázce, co vlastně tvoří město a ten hřejivý pocit, že někam patříte. Je to místo samotné, nebo spíš vztahy, věci a drobné rituály, které si s sebou neseme? 

V době levných letů, vzdálené práce a digitálního nomádství se domov stal proměnlivým pojmem. Můžeme pracovat v jedné zemi, žít v jiné a další objevovat na výletech. Přesto i v této neustálé dynamice hledáme něco stálého – kotvící bod, který nás uzemní. Sama mám s pendlováním své zkušenosti. Cestování mě živí zevnitř a naučilo mě vnímat odlišné kultury jako součást vlastní identity. Přesto existuje jen jedno místo, kde mám pocit, že jsem opravdu ve svém prostředí. 

Domov pro mě není jen soubor zdí a nábytku, ale prostor, kde můžu být sama sebou. Možná právě proto mě fascinuje, jak různě lidé domov pojímají. Na stránkách tohoto čísla vás zavedeme do bytu páru, který své „doma“ nedávno přenesl z Hongkongu do Prahy, i do klidného útočiště jógové lektorky Karin Dimitrovové. Navštívíme také multifunkční salon The Apartment, jehož atmosféru formovaly pobyty v Londýně i na Srí Lance, a ukážeme, jak se zkušenosti z různých koutů světa promítají do podoby interiéru. 

Domov však nemusí vznikat jen skrze architekturu. Někdy ho vytvářejí sdílené chvíle – společně prostřený stůl, vůně jídla, známé předměty a rytmus každodennosti. Právě tyto detaily dokážou vytvořit pocit sounáležitosti i tisíce kilometrů od místa, odkud pocházíme. 

V globalizovaném světě se domov stává spíše procesem než cílem. Není pevně daný, proměňuje se a vrství. A možná právě v tom spočívá jeho síla. Protože domov není jedno konkrétní místo, ale pocit, který si neseme uvnitř sebe – a který si pokaždé znovu vytváříme. Jen v trochu jiných kulisách.