Valérie Solvit a její neotřelý prostor pro práci a kreativitu

Staromódní, neuhlazené a nevázané

Pracovní zázemí je pro mnohé z nás druhým domovem. Valérie se s nevyhnutelnou změnou kanceláře popasovala po svém – s grácií a osobitým stylem. Pro někoho, kdo poprvé vstoupí do prostor její komunikační agentury, může kancelář působit jako nesourodá sbírka starých předmětů. Ve skutečnosti jde o kouzelné útočiště plné vzpomínek, vášně a řemeslného umění. Na jednom místě se tu potkává umění, kultura i literatura v té nejrozmanitější podobě, jakou si vůbec umíte představit. Empírový styl francouzského průchozího bytu s dřevěnými parketami přesně vystihuje Valériin způsob práce – tradiční, a přitom nápaditý, s dávkou čerstvosti a překvapivé šťavnatosti.

Barvy probouzející kreativitu

Barevné stěny tu aktivují všechny smysly – a s nimi i kreativitu. Hned v první místnosti je jasné, že tón je nastaven: nekonvenční, ale promyšlený. Cihlově červená, hluboká modř, tabáková i jemná růžová – každá z nich zde hraje hlavní roli. V jejich prolínání se odráží vytříbený cit pro estetiku. Půlnoční modř vytváří harmonii s dřevěnými prvky a uměleckými objekty – od lamp se stínidly navrženými Wiazem po portrét Balzaca vyřezaný ze dřeva. Na dalších stěnách visí nadčasové kousky: květinová kompozice od Stéphana Chapella nebo portrét Prousta od Wiaze. Nechybí ani vizuálně uspořádaný výběr značek a projektů, které agentura v posledních letech realizovala. Celkovou barevnost prostoru pak zjemňují bílá okna směřující do zeleného vnitrobloku – klidné kulisy v jinak pulzujícím interiéru.

Mozaika života

Průchozím bytem se můžete procházet opravdu dlouho – a pokaždé vás zaujme něco jiného. Stěny jsou poseté kresbami, malbami a fotografiemi. Na první pohled působí nesourodě, ale dohromady nějakým zvláštním způsobem ladí. Ladí, protože přesně vypovídají o osobitém charakteru Valérie. Na psacím stole stojí dvě lampy od Gae Aulenti a skleněná socha Davida Hanauera. Mozaiku všech jejích vášní elegantně doplňuje pohovka, která patřila Yvesi Saint Laurentovi a Pierrovi Bergému, stejně jako lakovaný červený štafle a pyramida z tkaných oblázků od Sheily Hicks. Prohlížíme si jednotlivé předměty jeden po druhém – i jako celek – a vidíme stoprocentní estetickou svobodu, která nás zcela odzbrojuje.

Příběhy ukryté na každém kroku

Středobodem malého salonku se stal mramorový stolek z 19. století, na kterém stojí kartonová kytice od Evy Jospin. V místnosti se shromažďují historické titulní strany, včetně slavného „J’accuse“ od Émila Zoly nebo vydání „Le Figaro“ o osvobození Paříže. Na krbu je umístěna malá sbírka bust Goetha, Victora Huga a Gustava Flauberta, doplněná lampou a portrétem Victora Huga od Wiaze. Každý předmět vypráví příběh, který pro Francii něco znamená. Stačí chvíle a přenesete se do jiného století, do jiného světa, kde můžete na sebe nechat působit historické okamžiky, bez nichž by Francie nebyla takovou zemí, jakou je dnes. A právě to je to, co Valérie umí ze všeho nejlépe – vyprávět poctivé příběhy, čerpat z minulosti a s osobitým kouzlem je přenášet do budoucnosti.

Galerie: Valérie Solvit a její neotřelý prostor pro práci a kreativitu:

6 fotek 7 fotek