Pomalý rozhovor s Bacidani: O životě, rituálech a vnitřní kráse

Daniela Bacíková, známá jako Bacidani, je lektorkou jógy, aromaterapie, sound healingu, pilates i meditace. Pro ELLE píše už dva roky a stala se pro nás i naše čtenáře kompasem ve světě wellbeingu. Ví, co je trendy, ale nenechává se tím vést. K wellbeingu přistupuje jako k vědě o duši a těle – s hlubokým respektem, zvídavostí a neustálou touhou se učit. A u studia nekončí. Vše, co se naučí, žije, zkoumá a předává dál. S Baci jsme si našli chvíli zpomalit a popovídat si o momentech, které ji formují – jako ženu i jako profesionálku.

Jak se máš? Do čeho momentálně vkládáš nejvíc energie?

Ahoj, mám se moc hezky. Aktuálně vkládám nejvíc energie do toho, abych – abychom se měli hezky, zdravě a šťastně jako rodina, jako lidi. 

A co tě teď nejvíc naplňuje?

Můj syn a partner, horká vana, kvalitní konverzace, opravdové potraviny, spánek, legíny, co mi padnou, jóga, pilates, kolo, čištění skříně a zbavování se věcí, dobrá maska na obličej, vzdělávání se, voňavá svíčka, lidi kolem mě, procházky venku, spontánní nápady a posouvání svých projektů dál a dál.

Jak bys popsala Baci, která začala psát pro ELLE?

Baci byla velmi nadšená. Psaní pro Elle brala jako splněný sen i výzvu. Bavilo ji hledat, jak spojit jógu, pilates, a skvělé tipy do pár vět, které nezní jako klišé.

A jaká je teď?  

Baci je stále nadšená.Jen o něco klidnější, víc si vybírá témata, která jí dávají smysl. Už nemusí dokazovat, že umí – spíš chce psát tak, aby čtenář na chvíli zpomalil.

Co pro tebe byly dosavadní největší lekce?  

Vzpomínám si na to až moc konkrétně, protože to bylo zrovna nedávno. Upozorním vás předem – následující řádky nejsou růžové. Takové lekce dává jen sám život.

Moment, když jsem oznamovala své mámě to, že jsem těhotná ve chvíli, kdy jí oznámili, že má pár týdnů – měsíců života. Když se ve chvílích těhotenství, kdy mi umírala máma, objevil i problém u mého nenarozeného syna.

Moment, kdy jsem nevěděla, o koho se bát dřív, jestli o miminko, o mámu, nebo o sebe – v těhotenství se mi rozjely pod lavinou strachu panické ataky, které přišly například i za volantem na dálnici.

Moment, kdy se nám narodil syn.

Moment, kdy jsem napsala svoji mámě zprávu a ona už nikdy neodpověděla zpět.

Moment, kdy jsem byla doma s dvouměsíčním synem a zničehonic se otevřely dveře našeho bytu, do kterého vstoupila celá moje rodina a já věděla, že je konec.

Moment, kdy jsem psala smuteční řeč, kterou jsem zároveň na pohřbu přečetla. Nakojit, odejít na pohřeb, přečíst smuteční řeč, přijít zpátky ke svému miminku a být tam s tím největším pochopením pro jeho potřeby (bez prostoru na to všechno vůbec zpracovat). Vybírat náhrobní kámen, řešit byrokracii pozůstalého, být rok v tomto kole a jak tohle celé kolo pominulo – objevilo se něco dalšího. Nezpracované trauma, které se jeví na povrch každý den v jiné formě. Chybí mi máma. Jsem tu pro svého syna a partnera. Ovládnout mysl je jedna věc, ale uvědomit si v praxi, že je mysl a tělo spojené, je jiná úroveň.

Pod tíhou všeho smutku a fyzického přetížení se mi rozjely neduhy v podobě zánětu kolene, zánětu šlach v obou zápěstí, kvůli kterému jsem musela podstoupit svou první operaci. Všechno se řetězí, tělo si vše sčítá a ukládá. Důležitá je hloubka a péče ve všech vrstvách. Péče neznamená nutně to být na sebe hodný. Disciplínu považuji za jeden z nejdůležitějších pilířů péče. A to je to, co nyní transformuje mou – naší společnou praxi. Přistupovat k sobě v hloubce, pravdě a pokud možno jednoduše.  

A co ti pomohlo je překonat?

Jednoznačně můj syn, partner a nejužší okruh rodiny. Láska, ale ta opravdová. Pláč. Pohyb. Ráda tvrdím to, že v klišé je ta největší pravda, a to platí i tady: začala jsem víc vnímat a dělat věci, které mi dělají radost. 

Jaký je tvůj denní režim? Máš nějaké rituály?

Rituály se mi s obdobími mění. Každý den je jiný, ale zároveň stejný. 

• Vstávám mezi 5:00 - 5:30 (podle toho, jak se vzbudí syn). 
• Nejprve se přivítáme mazlením, poté jdeme dělat společnou snídani. 
• Po snídani se jdeme do koupelny oba opečovat (ranní skin care, haha). 
• Zapínám první pračku a jdeme na společný ranní rituál, kdy jdeme vytřídit jednu z vybrané části bytu, například šuplíky v koupelně, nebo dózy a skříňky v kuchyni. To jsou místa, která by člověk mohl uklízet pořád a jejich pořádek a čistota mi dělá dobře na duši. 

Uff, takhle bych mohla pokračovat dál, ale veskrze se denní režim řídí podle syna. Do těchto pevných oken se ale také řadí hlavně úklid, pes, vaření, nákupy a další věci, jako je například servis auta, fyzioterapie a další. Každé pondělí a úterý mám pevně daný čas pro jógu. V neděli mám svůj prostor si dát jízdu na kole – nyní jsme si pořídili cyklo trenažer, který skvěle šetří čas. V sobotu se oddávám většinou on-line lekcím anebo skupinovým workshopům. 

Každé ráno snídáme s partnerem u jednoho stolu. Jsou o takové pevné pilíře, které jsou kotvou a odrazovým můstkem do dalších dnů.  Když tak nad tím přemýšlím, rituálů mám opravdu mnoho. 

Máš nějakou beauty rutinu?

Jsem velká milovnice pedikúry a péče o vlasy. Co se týče denní beauty rutiny, stahuji to teď nejspíš na minimum, ale vsázím na kvalitu.

• Pravidelně jím doplňky stravy.
• Ráno si umývám obličej několikrát za sebou studenou vodou.
• Když jsem hodně unavená, ráno dojde čas na eye patches.
• Denní krém a CC Red correct od Erborian.
• Večer po koupeli krém na tělo, peeling obličeje dvakrát týdně, masku na obličej dvakrát týdně (přes noc). 
• A jinak používám noční krém, a to je vše.

Upřímně obdivuji všechny, kdo dokáže projít beauty rutinou ve více krocích. 

Jak se stavíš ke kráse?

Krása je pro mě spíš stav než vzhled. Krásu neberu jako cíl, spíš jako vedlejší efekt toho, když člověk žije dobře. Neřeším ji vědecky ani rituálně — zajímá mě spíš přirozenost, energie, jak se někdo pohybuje, dívá, dýchá. Krása je pro mě živá věc, ne fixní obrázek. Když se o sebe staráte s respektem, a ne z povinnosti, prostě se projeví sama. 

Proč zrovna sound healing?

Protože ticho, zvuk a vibrace je něco, co nás všechny obklopuje, tvoří a ovlivňuje. Zjištění, že ticho jednu polovinu lidí rozčiluje a druhou polovinu uklidňuje, mi poutalo větší a větší zvědavost. K tichu se přidaly zvuky, protože ze skupinových lekcích jsem čerpala dojmu, jak hudba dokáže motivovat, ale i zklidnit.

A když jsem se ponořila do teorie zvuku, našla jsem teorii vibrací. Vše kolem nás začalo vibrací a každý z nás máme svou vibraci, kterou dokážeme ovlivnit tím, jak mluvíme, jak myslíme, jaká slova volíme, co a koho posloucháme. A tak z toho vznikla moje láska k sound healing. 

Máš další neprobádané oblasti wellbeingu, které bys chtěla vyzkoušet?  

Zajímají mě nyní brain cvičení, jako je dual tasking a praktiky podporující cognitive resiliency, které pomáhají zvládat mentální vyčerpání a zvyšovat odolnost ve stresových situacích. A také Iyengar yoga – její hloubka a systém mi opravdu pomáhají odbourávat fyzické bolesti 

A na co se můžeme těšit příští rok?

Jak někdo řekl v The Kardashians „Pokud chceš boha rozesmát, pověz mu své plány.“ - haha. Myslím, že nejlepší věci jsou ty, které nepřijdou podle plánu — ale, co mě baví nejvíce je implementovat offline mód, jídlo, co opravdu vyživí organismus a zároveň potěší oči, magické místo, jógu, pilates, sound healing, aromaterapii a lidi stejného vibu. To znamená jediné: jógový retreat, který bude mít úplně vše, a ještě něco víc. Těšit se můžete na společné lekce, jak offline, tak i on-line. A samozřejmě na kvalitní články v Elle.