Mentální ortorexie: Když se ze stravovací preference stane posedlost

Stres, sebenenávist, pocit selhání. Tyto emoce jsou pro jedince trpící ortorexií na denním pořádku. Na rozdíl od jiných poruch příjmu potravy se ortorexie točí především kolem kvality a čistoty jídla, nikoliv kolem jeho množství. Tato fixace může vést k závažným fyzickým i psychickým důsledkům a hluboce zasáhnout do života dané osoby.

Termín orthorexia nervosa, který v roce 1997 zavedl americký lékař Steven Bratman, je kombinací řeckých slov orthos (správný) a orexis (chuť k jídlu). Jedinci s ortorexií se zabývají zdravotní nezávadností potravin, které vnímají černobíle a vytvářejí si přísná pravidla stravování, která obsedantně dodržují. Zatímco snaha o zdravou stravu je normální, ortorexie ji mění v nutkavé chování, které pohltí i ty aspekty života, které s jídlem zdánlivě nemají nic společného. Strach z nezdravých potravin je hlasitější než jakékoliv chutě a sporadické odchýlení se od rigidního stravovacího režimu je doprovázeno tíživým pocitem viny a silnou úzkostí. Vnitřní trýzeň navíc často doprovází sociální izolace. Mnoho lidí žijících s ortorexií přestane chodit ven s přáteli a rodinou, protože se začnou bát jíst v restauracích a kavárnách.

Mohlo by se vám líbit

Jsme svědky konce wellness éry?

Možné příčiny vzniku ortorexie

Přesné příčiny ortorexie nejsou dobře známy, ale předpokládá se, že jde o genetické predispozice kombinované s faktory prostředí. Významnou roli mají hrát osobnostní rysy, jako jsou obsedantně-kompulzivní tendence, perfekcionismus, vysoká úzkostnost a potřeba kontroly. Riziko vzniku ortorexie může zvyšovat i výskyt jiných poruch příjmu potravy. Přispívají také společenské vlivy, včetně všudypřítomnosti dietních trendů a dezinformací o výživě, které často propagují sociální sítě. „Tyto kampaně udržují stigmatizaci váhy, ukazují nedostatečné porozumění vědeckým poznatkům o váze, používají dichotomické myšlení o stravě – označují potraviny jako ‚zdravé‘ nebo ‚nezdravé‘ - a příliš se spoléhají na populační zdravotní ukazatele, jako je například index tělesné hmotnosti. To se opakuje i v rámci vzdělávání o výživě ve školách,“ říká psycholožka Sarah Cox pro Marie Claire Australia. Kromě toho jsou s ortorexií spjaty socio-ekonomické faktory, jako je vyšší příjem a přístup k organickým nebo „čistým“ potravinám.

Mohlo by se vám líbit

Fatfobie je více než strach z tlouštky. Trpí jí třeba Taylor Swift

Zdraví není jen o stravě

To, co je dnes vnímáno jako zdravé, nemusí být zdravé zítra. V minulém století jsme glorifikovali cukr a démonizovali tuky. Teď je zase ideální strava ta, která obsahuje vysoké množství bílkovin a tuků a pokud možno žádný cukr. Tenhle ideál by měl ale sloužit pouze k orientaci, nikoliv absolutnímu podřízení. Každý člověk je jedinečný, proto vnímání zdravého výběru potravin závisí na jeho individuálních potřebách a situaci, ve které se nachází. Pokud nepotřebujete jíst určitým způsobem kvůli zdravotnímu stavu, je často nejlepší poslouchat své tělo. Zdraví navíc nejde redukovat jen na stravu. Stojí za ním i bohaté vztahy a sociální život, fyzická aktivita, koníčky a vášně, nebo také odpočinek. Pokud se člověk hyperfixuje na stravu, nejen že nebude mít chvilku klidu, ale ztratí taky spoustu cenného času přemítáním o tom, co zrovna jedl.

Mohlo by se vám líbit

Gwyneth Paltrow je kvůli své dietě pod palbou kritiky

Zdroj: Healthline, CNN, Marie Claire Australia