Stres, sebenenávist, pocit selhání. Tyto emoce jsou pro jedince trpící ortorexií na denním pořádku. Na rozdíl od jiných poruch příjmu potravy se ortorexie točí především kolem kvality a čistoty jídla, nikoliv kolem jeho množství. Tato fixace může vést k závažným fyzickým i psychickým důsledkům a hluboce zasáhnout do života dané osoby.
Termín orthorexia nervosa, který v roce 1997 zavedl americký lékař Steven Bratman, je kombinací řeckých slov orthos (správný) a orexis (chuť k jídlu). Jedinci s ortorexií se zabývají zdravotní nezávadností potravin, které vnímají černobíle a vytvářejí si přísná pravidla stravování, která obsedantně dodržují. Zatímco snaha o zdravou stravu je normální, ortorexie ji mění v nutkavé chování, které pohltí i ty aspekty života, které s jídlem zdánlivě nemají nic společného. Strach z nezdravých potravin je hlasitější než jakékoliv chutě a sporadické odchýlení se od rigidního stravovacího režimu je doprovázeno tíživým pocitem viny a silnou úzkostí. Vnitřní trýzeň navíc často doprovází sociální izolace. Mnoho lidí žijících s ortorexií přestane chodit ven s přáteli a rodinou, protože se začnou bát jíst v restauracích a kavárnách.
Možné příčiny vzniku ortorexie
Přesné příčiny ortorexie nejsou dobře známy, ale předpokládá se, že jde o genetické predispozice kombinované s faktory prostředí. Významnou roli mají hrát osobnostní rysy, jako jsou obsedantně-kompulzivní tendence, perfekcionismus, vysoká úzkostnost a potřeba kontroly. Riziko vzniku ortorexie může zvyšovat i výskyt jiných poruch příjmu potravy. Přispívají také společenské vlivy, včetně všudypřítomnosti dietních trendů a dezinformací o výživě, které často propagují sociální sítě. „Tyto kampaně udržují stigmatizaci váhy, ukazují nedostatečné porozumění vědeckým poznatkům o váze, používají dichotomické myšlení o stravě – označují potraviny jako ‚zdravé‘ nebo ‚nezdravé‘ - a příliš se spoléhají na populační zdravotní ukazatele, jako je například index tělesné hmotnosti. To se opakuje i v rámci vzdělávání o výživě ve školách,“říká psycholožka Sarah Cox pro Marie Claire Australia. Kromě toho jsou s ortorexií spjaty socio-ekonomické faktory, jako je vyšší příjem a přístup k organickým nebo „čistým“ potravinám.
Zdraví není jen o stravě
To, co je dnes vnímáno jako zdravé, nemusí být zdravé zítra. V minulém století jsme glorifikovali cukr a démonizovali tuky. Teď je zase ideální strava ta, která obsahuje vysoké množství bílkovin a tuků a pokud možno žádný cukr. Tenhle ideál by měl ale sloužit pouze k orientaci, nikoliv absolutnímu podřízení. Každý člověk je jedinečný, proto vnímání zdravého výběru potravin závisí na jeho individuálních potřebách a situaci, ve které se nachází. Pokud nepotřebujete jíst určitým způsobem kvůli zdravotnímu stavu, je často nejlepší poslouchat své tělo. Zdraví navíc nejde redukovat jen na stravu. Stojí za ním i bohaté vztahy a sociální život, fyzická aktivita, koníčky a vášně, nebo také odpočinek. Pokud se člověk hyperfixuje na stravu, nejen že nebude mít chvilku klidu, ale ztratí taky spoustu cenného času přemítáním o tom, co zrovna jedl.
Zdroj: Healthline, CNN, Marie Claire Australia
