Líbánky, dopamin a chemie
Když se zamilujeme, náš mozek omámí chemický koktejl, který jistí chod evoluce a působí na touhu se rozmnožovat. Jedním z klíčových hráčů v této chemické symfonii je dopamin – neurotransmiter spojený s odměnou a potěšením. Když si objekt našeho zájmu propůjčí naše myšlenky, mozek uvolňuje zvýšené množství dopaminu, což vyvolává pocit štěstí a vzrušení. Je to chemický základ pro „honeymoon phase“, kdy všechno vypadá živější a mnohem více okouzlující. Hladiny serotoninu, dalšího neurotransmiteru odpovědného za regulaci nálady, se mohou snížit v raných fázích lásky. Tento pokles zapříčiní zvýšenou úzkost a silné zaměření na milovanou osobu, což může způsobit téměř až závislost na jejich přítomnosti.
Za lásku mohou hormony
Vedle neurotransmiterů hrají také důležitou roli hormony. Tou klíčovou dvojicí spojenou s emocionálním propojením je oxytocin s vazopresinem. Oxytocin, často nazývaný „hormon lásky“, se uvolňuje při fyzickém kontaktu a intimních okamžicích. Po počátečním zamilování podporuje hlubší pocity napojení, důvěry a intimity mezi partnery a posiluje emocionální pouto důležité pro hluboký a oddaný vztah. Vazopresin, hormon spojený s vazbou a vztahy (a to nejen těmi romantickými), také přispívá ke vzniku silných pout. Věří se, že hraje roli v dlouhodobém závazku a monogamním chování, ovlivňuje naši loajalitu a oddanost partnerovi.
Mám oči jen pro tebe
Láska není jen abstraktní emocí, má hmatatelné účinky na našem těle. Když se zamilujeme, naše srdce jako by tancovalo v rytmu toho druhého. Vzrušení a radost ze zamilovanosti vyvolává uvolnění adrenalinu a noradrenalinu, což vede ke zvýšenému srdečnímu tepu a vyostřeným smyslům. Naše tělo se připravuje na vzrušení podobně jako v známé reakci „fight or flight“. Také se nám zvětšují zorničky, když se díváme na osobu, do které jsme zamilovaní. Tento jev byl několikrát zkoumán a skutečně souvisí s emocionálním vzrušením a přitažlivostí.
Pryč z komfortní zóny
Když se nás zmocní láska, začnou se rozsvěcet různé oblasti mozku ovlivňující naše zážitky a chování. Odměňovací systém našeho mozku je aktivovaný díky nárůstu dopaminu. Tato aktivita posiluje potěšení, které spojujeme s naším partnerem, a motivuje nás vyhledávat jeho společnost ještě více. Láska nás zároveň nabíjí odvahou opustit naši komfortní zónu a podstoupit rizika. Když jsme zamilovaní, prefrontální kortex mozku, který je zodpovědný za rozhodování a posuzování rizika, se může na chvíli utišit. Toto dočasné ztlumení může vést k posílení odvahy a odhodlání následovat osobu, do které jsme se zamilovali.
Zaručí nám šťastná láska dlouhověkost?
Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují délku našeho života, a láska může být jedním z nich. Studie naznačují, že šťastní a spokojení lidé mají tendenci žít déle. Některé studie dokonce tvrdí, že dlouhodobé soužití ve spokojeném vztahu může znamenat nižší riziko srdečních onemocnění, nižší krevní tlak i zlepšenou imunitu. Přestože studie potvrzují, že láska a šťastné manželství můžou mít pozitivní vliv na dlouhověkost, je důležité zmínit, že kromě samotné lásky v těchto studiích také hrají roli o něco praktičtější faktory. Když se nám něco stane, je větší pravděpodobnost, že se dostaneme rychleji do rukou doktorů, druhá polovička nám může poskytnout finanční podporu při léčbě a podat v mnoha ohledech pomocnou ruku. Zkrátka – láska sice přináší štěstí a pocit uspokojení a může pozitivně ovlivnit naše celkové blaho a dlouhověkost, rozhodně je ale nezaručuje a není jediným klíčem k dlouhému životu.
Zdroj: Healthline, harvard.edu, healthdigest.com
