REKLAMA
REKLAMA

Kdo jsou ženy v umění? Nový seriál ELLE o lokálních umělkyních je tu!

Druhá vlna COVIDu většinu z nás uzavřela v našich domovech. Možná přemýšlíte, jak si své útočiště před chaotickým světem venku nějak zpříjemnit. Co třeba uměleckým dílem? Nevíte ale, jak a kde umělecká díla koupit? Rozhodli jsme se vám to v Elle trochu usnadnit a přicházíme s novým seriálem, ve kterém vám budeme představovat umělkyně ze současné české umělecké scény, které byste měli sledovat a jejichž díla by mohla tvořit krásný doplněk vašeho interiéru i smysluplnou investici. Pokud se vám bude tvorba našich umělkyň líbit a chtěli byste je v této nelehké situaci podpořit, rozhodně doporučujeme sledovat jejich instagram, kde je můžete přímo oslovit s koupí. 

Ženy v umění #1: Abstraktní, nefigurální a emotivní Renata Machýčková

První ženou v umění, kterou s radostí představujeme, je mladá umělkyně žijící v Bergamu v Itálii. Renata Machýčková vystudovala prestižní Akademii výtvarného umění v Praze, konkrétně ateliér pod vedením Vladimíra Skrepla a Jiřího Kovandy. Renatina tvorba je abstraktní, nefigurální, emotivní. Dříve se zabývala kombinováním technik a vytvářením strukturovaného povrchu obrazu. V současné době Renata pracuje s papírem. Archy papíru – bílého či černého – vyřezává, čímž na papíře vytváří 3D strukturu, kterou komponuje do abstraktních tvarů, jež evokují surrealistické objekty nebo rostliny. Výsledná díla působí efektním dojmem a díky své minimalistické estetice si je opravdu snadno můžeme představit v kdejakém interiéru. Kde Renata čerpá inspiraci a jaká je její oblíbená návrhářka? To a více se dozvíte v našem rozhovoru níže.

 

Renata Machýčková
Info ikona

 

Renato, proč jsi se rozhodla pro život v Itálii a jak dlouho už tam tvoříš?

Spíš bych to definovala tak, že život vybral za mě. Do Itálie mě přivedlo osudové seznámení a láska. Nicméně pamatuju si, že jsem se už na základní škole nadchla pro italštinu a pořídila si slovník s myšlenkou, že se mi do budoucna bude hodit. To se potvrdilo, v Bergamu žiju už sedm let.

Jak tebe osobně ovlivňuje současná pandemická situace? Promítá se to nějak do tvé tvorby?

Paradoxně mně COVID období prospělo především, co se týká práce. Umožnilo mi zrestartovat a srovnat si myšlenky a vědomí, že situaci nemohu ovlivnit mi svým způsobem usnadnilo odbourat zbytečné pochybnosti a soustředit se pouze na vlastní tvorbu.

Kde bereš inspiraci pro svou tvorbu?

Často je to právě prostředí, které mě ovlivňuje. Domov a návraty domu. Způsob mé tvorby se u mě mění v závislosti na tom, kde právě jsem. Energie prací, které vytvářím doma v ateliéru na Valašsku vznikají rychle a impulzivně, experimentuju s dostupnými domácími materiály. U nás jsou to hlavně stavební potřeby, které používá můj tatínek při práci nebo včelí vosk. Zatímco v Itálii je moje tvorba daleko střídmější a má spíše soustředěný rytmus. Práce na papíře vznikají ve společném obývacím pokoji, jemuž se přizpůsobuji v rámci běžného rodinného režimu. Prostor je pro mě fundamentální a v mém případě určuje vývoj i téma obrazu.

 

 

Jak bys charakterizovala své obrazy?

Osobně své obrazy považuji za záznam času, událostí a období, do kterého schizofrenicky pronikají vzpomínky a vjemy z každodenního života. Často pracuji s křehkostí a tendenci destrukce.

Na jaké dílo ze své tvorby jsi nejvíc pyšná a proč?

Zásadní a důležité pro mě bylo období posledního ročníku na AVU, kdy jsem měla možnost pracovat na své diplomové práci společně v ateliéru s fotografem Adamem Holým, jehož přítomnost nekontrolovatelně určovala vývoj obrazu a přístup k němu. Věci vznikaly bezprostředně na základě dialogu. V té době jsem poprvé začala pracovat s včelím voskem a vyřezávanými strukturami. Za postupem času jsem tyto objekty sama pro sebe začala vnímat jako unikátní.

 

 

Která umělkyně nebo umělec tě inspirují a aktivně sleduješ jejich tvorbu?

Velkou inspiraci čerpám z Instagramu, díky němuž jsem objevila spoustu výborných umělců. Mezi současnými autory jsem si oblíbila tvorbu sochařky Anny Hulačové, dále poslední práce sochaře a malíře Aleše Nováka. Před časem jsem měla možnost navštívit studio Oscara Giaconiho, který rovněž žije a pracuje v Bergamu. Nedávno měl velkou výstavu v Galerii moderního umění v Bergamu (GAMEC). Pracuje s jazykem klasické malby, ale hlavní podstatu tvoří substance materiálu jako je celulóza, kůže, pryskyřice, silikon nebo zvířecí tuk. Vytváří doslova alchymistické prostředí, které funguje mimo současný časoprostor.

Jak podle tebe COVID krize ovlivní trh s uměním?

Snažím se na situaci nahlížet z pozitivní perspektivy a kromě jiného současnou krizi vnímat jako příležitost investovat do mladých začínajících umělců na vzestupu. Na počátku pandemie vznikl v rámci sociální sítě Instagram krásný projekt Artist Support Pledge, který byl vybudován právě na podporu umělců v době koronaviru. Princip této platformy funguje na základě prodeje díla za omezenou částku, díky čemuž zpřístupňuje možnosti i pro začínající sběratele či zájemce o umění a zároveň tak umožňuje podpořit práci svého oblíbeného autora. 

Do projektu je dnes zapojeno více než 65 tisíc aktivních uživatelů a Renata je taktéž součástí. (Pozn.red.)

 

 

Jak je pro tebe osobně důležitá móda? Máš oblíbeného návrháře/návrhářku?

Móda mě zajímá více z pohledu pozorovatele. V běžném životě mě ale spise rozptyluje. Z českých autorů je mi nejbližší Zuzana Kubíčková; pro svoji svébytnost a zároveň ženskou citlivost. 

Tvoje poslední výstava v České republice byla před dvěma lety, přemýšlíš o nějaké další v blízké době, pokud to situace dovolí?

V nejbližší době budou k vidění některé z mých posledních basreliéfů na papíře v rámci ART PRAGUE (10.-15.11.2020) a v lednu příštího roku chystám samostatnou výstavu ve svém rodném městě ve Valašském Meziříčí v Galerii Sýpka. Vzhledem k současné situaci je možné, že se výstavy posunou.

 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

EBC promo

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA