
Máte pocit, že s vámi druzí často manipulují? Že se pro něco rozhodnete, ale pak stačí málo a všechna vaše předsevzetí se rázem rozplynou? Buďte v komunikaci trochu důraznější.
Nemusíte přitom být přísní, ani nepříjemní. Stačí opravdu jen drobný rozdíl v tom, jak vyjádříte svůj postoj, abyste ostatním dali najevo, zda je tu prostor k manipulaci, nebo je jasné, že s vámi nehnou.
Tak například: Rozhodli jste se držet „suchý únor“ a celý měsíc si nedat ani kapku alkoholu. Jenže vás čeká večeře s přáteli, kde samozřejmě víno a drinky nebudou chybět. A tak dopředu hlásíte: „Já nemůžu pít.“ Jejich odpověď? „Ale můžeš, proč bys nemohla. Dej si aspoň skleničku, to ti nic neudělá.“
Nemůžu dodržet své předsevzetí
Vyjádřili jste totiž svůj záměr způsobem, který naznačuje, že vám to spíš někdo nařídil a vaše předsevzetí není tak úplně dobrovolné. Ostatní přirozeně vidí skulinu, cítí, že tady něco nehraje. A vlastně to s vámi možná i myslí dobře. Chtějí, abyste dělali, co sami chcete. Přitom stačilo říct: „Nepiju.“ Vyjádřili byste tím, že jste se sami rozhodli nepít, protože máte chuť dát si malý detox. Anebo zkrátka jen přemýšlíte, že pro vás alkohol není zase tolik důležitý, abyste kvůli němu museli prožít další den v kocovině.
„Lidé, kteří říkají ‚nepiju‘, své rozhodnutí také dodrží spíš než ti, kdo řeknou ‚nemůžu pít‘,“ dodává David Marquet, někdejší důstojník amerického námořnictva a kapitán jaderné ponorky, který se v současnosti zabývá leadershipem a napsal k tomuto tématu už řadu knih.
Naučte se říkat ‚tohle neudělám‘ místo ‚tohle nemůžu dělat‘
Stejně to podle něj funguje i ve všech ostatních situacích. Porovnejte si: „Nemůžu jít na tu schůzku.“ Versus: „Nejdu tam.“ Nebo: „Nemůžu si dát čokoládový dort.“ Versus: „Nejím sladké.“ V kterém případě vás ostatní budou spíše přemlouvat, a hlavně – pravděpodobně vás přemluví?
„Naučte se říkat ‚tohle neudělám‘ místo ‚tohle nemůžu dělat‘. Je naprosto v pořádku říct nahlas svůj postoj a držet se ho,“ upozorňuje Marquet. Snaží se tak motivovat k odvaze, díky níž už nebudete mít pocit, že se musíte druhým v podstatě omlouvat za to, že nemáte stejný názor jako oni.
Nejprve přesvědčte sami sebe
Jde sice jen o malý rozdíl, který na první pohled spočívá jen v užití trochu jiných slov, ale někdy je velmi těžké jasně sdělit své stanovisko a nedat prostor k diskusi. Zkuste si to tedy nacvičit malým tréninkem. Pokaždé když vás klidně jen v hlavě napadne, že něco nemůžete udělat („Nemůžu si teď pustit další díl seriálu, musím pracovat.“), hned se sami opravte a vyjádřete situaci jasněji („Teď pracuji, potom se budu dívat na televizi.“).
Mimo jiné tím sami sebe utvrzujete ve svých názorech a rozhodnutích. Nejde totiž jen o to, jak je odkomunikujete druhým, ale i sami sobě. Především vy jim totiž musíte věřit, abyste byli ochotni si za nimi stát a dlouhodobě se jich držet. Teprve potom budete mnohem rozhodnější a razantnější při vysvětlování druhým.
Liběna Rochová: Doteky - O cestě do bezčasí
Nejčtenější články
Doporučujeme

84 let výzkumu: Co je nejdůležitější pro šťastný život?

Ženy sociopatky: Jak je poznat?

80 let dlouhý výzkum potvrzuje: Štěstí si za peníze nekoupíte!

Numerologie, matematika, kterou si zamilujete!

Čísla ovládají naše životy. Jaké je to vaše osudové?

ELLE KVÍZ: Slavní muži a jejich múzy. Znáte ženy, jež byly inspirací?

Je to jenom pusa, nebo už sexuální agrese? Španělskem hýbe #metoo No.2

Linda Bartošová o své práci a o světě, do kterého se Slastí vstoupila

Svůdná nesmrtelnost: proč nám upíři stále připadají sexy?









