„Svět potřebuje vědu a věda potřebuje ženy.“ Tak zní heslo, jímž se řídí program L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě a které shrnuje podstatnou skutečnost: zanedbáním ženské perspektivy ve vědě ochuzujeme svět o potenciál, který nás může posunout dál. V Česku, které mělo dle dat Eurostatu v evropském srovnání v roce 2019 s 27,2 procenty nejnižší podíl žen mezi výzkumnými pracovníky ze všech členských zemí EU, tento fakt rezonuje o něco víc. Ačkoli systémové překážky v podobě nerovných platů a penalizace za mateřství jsou přítomny v drtivé většině profesí, ve vědě je pro ženy o něco těžší je překročit.
Nerovnosti nejen v počtech
Obhajuje-li někdo alarmující číslo argumentem, že ženy k vědě jednoduše inklinují méně, neuspěje, neboť čísla svědčí proti němu. Absolventek magisterských oborů je 60 procent a doktorandského studia 45 procent. Odliv z oboru nastává až po prvních krocích na profesní dráze a snaze skloubit role vědkyně a matky. Sociální politika státu je v kontextu mateřství krátká – chybí školky a zařízení pro malé děti a flexibilita pracovního úvazku, nicméně pro ženy ve vědě to tady nekončí. Vědkyně mají výrazně menší pravděpodobnost, že jim bude připsáno autorství článků nebo patentů, na nichž pracovaly, což platí napříč většinou vědeckých oborů a ve všech fázích kariéry. Důvodem je často to, že se o práci žen neví, není doceněna nebo je ignorována. Toho jsme koneckonců v historii byli svědky mnohokrát.
Technologie jako zrcadlo společnosti
Jak dokazuje průzkum NKC – gender a věda, oblast přírodních věd má z hlediska žen mezi výzkumníky druhé nejslabší zastoupení, a to pouhých 24 procent, přičemž vůbec nejhůře jsou na tom technické vědy s ještě nižšími 14 procenty. Pakliže žijeme ve společnosti, kterou momentálně pohání vpřed technologie, pak ji pohání vpřed hrstka lidí, která technologie vytváří. To jsou převážně muži, kteří jsou obecně vnímaní jako technologicky zdatnější. Technologie je tak zakotvená ve společenských hierarchiích, které obratem utvrzuje. Tuto problematiku zkoumala prominentní historička vědy Ruth Schwartz Cowan. Její nejvlivnější kniha „More Work for Mother: The Ironies of Household Technology from the Open Hearth to the Microwave“ zkoumá, jak technologický pokrok v oblasti domácích spotřebičů nemusel nutně snížit pracovní zátěž žen, ale spíš změnil povahu jejich práce. Cowan zdůrazňuje, že technologický vývoj není neutrální a často odráží a posiluje existující genderové role. Zabývá se i tím, jak byly vědecké obory a technologický vývoj historicky genderově předpojaté. Nejenže byly příspěvky žen byly marginalizovány, vědecký výzkum byl často prováděn z mužské perspektivy, což se odrazilo v kladených otázkách a navrhovaných řešení.
Příkladů technologií, které vytvořili muži pro muže, je několik: Software pro rozpoznávání řeči funguje lépe pro mužský hlas. Bezpečnostní protokoly pro automobily tradičně používají figuríny pro crash testy, které jsou modelovány podle průměrného mužského těla. Testování léků se často opírá o mužské subjekty a nezohledňuje rozdílné způsoby metabolismu léčiv u mužů a žen. Nositelná zařízení a senzory, jako jsou fitness trackery a chytré oblečení, často používají algoritmy založené na mužské fyziologii.
Podpora vědkyň v Česku
Talentované vědkyně i letos podpořil program L'Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě, jehož cílem je ocenit unikátní práci, kterou vědkyně perfektně odvádějí, a to i přes náročné podmínky, jimž ženy ve vědeckém prostředí čelí. Mezi tři vybrané mladé badatelky rozdělil částku 600 tisíc Kč. Při slavnostním vyhlášení na francouzské ambasádě byla 12. června za svou práci oceněna mikrobioložka Mgr. Kateřina Kopalová, Ph.D., fyzička Ing. Monika Kučeráková, Ph.D. a ekoložka Mgr. Kateřina Sam, Ph.D. „Jsme hrdí na to, že můžeme podpořit výjimečné ženské osobnosti, které se rozhodnou svůj život a znalosti věnovat výzkumu. Přispívají tak nejen svému úzce specializovanému oboru, ale svým poznáním v konečném důsledku spoluvytváří pokrok, ze kterého čerpá celá naše lidská společnost,“ říká Petr Štěpánek, PhD. ze společnosti L’Oréal v České republice. Kateřina Sam, která své experimenty provádí na různých místech světa, přiznává, že část finanční odměny, které se jí díky programu dostalo, využije právě na pokrytí cestovních nákladů se svými dvěma dětmi na semináře a odborné konference, které její kariéru posouvají dál.
Zdroj: NKC - gender a věda, UN, Nature, Financial Times
