Kým je žena, když ne matkou?
V uplynulých desetiletích jsme si vydobyly právo pohybovat se v profesní sféře, která byla dříve vyhrazena pouze mužům. Podíváme-li se na současnou situaci skrze růžové brýle, můžeme říct, že ženy mají nyní už stejné kariérní příležitosti jako muži. Navíc se mohou svobodně rozhodnout, kdy - a jestli vůbec - vstoupí do role matky. Realita je ale jiná a legislativní omezení nahradily hůře viditelné bariéry. Společnost stále připisuje ženám mateřství jako jejich hlavní poslání a dívá se skrz prsty na ty, které se ho dobrovolně vzdají. Jak píše Sheila Heti ve své knize Mateřství: „Žena musí mít děti, protože musí mít něco na práci…Na ženě, kterou nezaměstnávají děti, je něco děsivého. Působí dojmem jakoby neměla co dělat. Čemu se bude věnovat místo dětí? Jaké problémy nadělá?“ Pokud žena chce děti i kariéru, musí počítat s tím, že pracovní sféra je organizovaná podle potřeb mužů a selhává v podání pomocné ruky pracujícím matkám (hello Český lev 2024).
Společně s tlakem na výkon (který samozřejmě působí na obě pohlaví) mohou být ženy z nekonečných bariér – skleněných stropů, výtahů a útesů, a náročného rozhodování, vyčerpané. A tady vstupuje fenomén trad wife. Tyto ženy odmítají myšlenku, že kariérní úspěch je jedinou formou seberealizace, a místo toho nacházejí smysl v péči o rodinu. Navrací se tak k tradičním hodnotám a stereotypním představám ženy jako matky a pečovatelky a muže jako živitele rodiny.
Optikou feminismu
Kritici fenoménu si stojí zatím, že trad wife představuje návrat k zastaralým genderovým normám a podkopává pokrok, kterého ženy dosáhly v boji za rovnoprávnost. Tvrdí, že prosazování představy o ženách jako primárně domácích hospodyňkách posiluje škodlivé stereotypy, pomocí kterých se pak obhajují zmíněné bariéry. Jenže o tom feminismus není. Feminismus je o svobodné volbě, která nepodléhá tlakům a očekáváním společnosti. Žena v domácnosti je stejně hodnotná a zaslouží si stejnou míru respektu, jako ta v kanceláři. Pro některé ženy je rozhodnutí stát se ženou v domácnosti určitou formou emancipace, protože jim umožňuje znovu získat kontrolu nad svým životem a definovat úspěch podle vlastních hodnot.
Ideální matka
Problém však nastává v konkrétní představě, kterou trad wives na sociálních sítích propagují. V obrázku mateřství, se kterým se jen hrstka matek dokáže ztotožnit. V realitě totiž nezbývá tolik času (ani energie) na natáčení videí či zkrášlování a je více než pravděpodobné, že ženy, které tento lifestyle na sociálních sítích vystavují, mají dostatek finančních prostředků na výpomoc. V Americe je trend kritizován z jiných důvodů. V kontextu křehkých reprodukčních práv a Donalda Trumpa jako kandidáta na prezidenta je náhlá popularita tradičních genderových rolí znepokojující. Chceme je podporovat, ale představa, koho asi podporují ony a na jaké straně v otázce reprodukční svobody stojí, nás brzdí. A je potřeba mít tohle všechno na mysli, až se budete příště rozplývat nad Narou Smith, modelkou a trad wife influencerkou, a jejím zdánlivě dokonalým, poklidným životem.
Zdroj: ELLE.com
