Only in print: Laponsko

Hluboké lesy, zamrzlá jezera a krajina, která se v zimě mění v nekonečnou bílou pustinu – to všechno vytváří atmosféru finského Laponska, která je úplně jiná než v sousedním Norsku nebo Švédsku. Možná i proto je Finsko pořád trochu přehlížené. Nejsou tu dramatické fjordy ani impozantní hory. Jeho kouzlo je spíš nenápadné, a asi i proto se jedná o nejvíce podceňovanou severskou zemi.

Já sama jsem se do finského Laponska chtěla podívat už dlouho. Lákala mě kombinace polárních nocí, klidné zimní krajiny a pomalejšího rytmu, který se k tomuhle regionu neodmyslitelně váže. Povedlo se mi to poprvé v roce 2024, naprosto jsem se zamilovala a od té doby se tam pravidelně vracím jako průvodkyně.

Kde začít? 

Pro začátek si pojďme Laponsko představit. Jedná se o nejsevernější a největší region Finska, zároveň ale ten nejméně osídlený. Žije tu na celé ploše jen 180 000 lidí, takže velkou část zabírá rozsáhlá přírodní pustina.

Ideálním výchozím bodem je město Rovaniemi, které leží kousek od polárního kruhu a považuje se za pozemské sídlo Santy Clause. Proto hned po cestě z letiště potkáte slavnou Santovu vesničku, kterou byste během vaší návštěvy neměli vynechat. Uvidíte tam Santovy soby, můžete se projet se psím spřežením, což doporučuju rezervovat dopředu, nebo navštívit samotného Santu v jeho pracovně.

Rychle jsem se přesvědčila, že město jako takové toho k vidění tolik nenabízí, ale za návštěvu ještě stojí regionální muzeum Laponska Arktikum. Uvnitř se nachází skvělá interaktivní výstava o historii Laponska, tamní přírodě a sámské kultuře, která je pro region klíčová. Budova je navíc architektonicky hodně zajímavá a vedle muzea v ní najdete také útulnou kavárnu.

V okolí Rovaniemi ještě nesmím opomenout slavný Arctic SnowHotel, který leží 30 minut autem od města. Jak jeho název napovídá, velká část je vybudovaná ze sněhu a ledu s uměle vytvořenými ledovými sochami. Interiéry se staví každou zimu znovu, takže je to vždy unikátní zážitek. Celý hotel a přilehlý Ice Bar si můžete projít za poplatek nebo se tu rovnou ubytovat, pokud si troufáte strávit noc v ledovém království na sobích kožešinách.

Kam dál?

Zhruba 2,5 hodiny cesty autem od Rovaniemi leží městečko Levi, které mi silně připomínalo finský Špindl. Je to jedno z těch míst, kde ráno lidé míří na sjezdovky, večer vysedávají v kavárnách a mezi jednotlivými aktivitami se přirozeně přesouvají zasněženými stezkami. Většinou na běžkách nebo sněžných skútrech. Turisté mají možnost si tady veškeré zimní vybavení půjčit a jak místní sjezdovky, tak perfektní běžkařské trasy stojí rozhodně za to!

Jedním z mých nejoblíbenějších zážitků, který pravidelně opakuju, je výstup na nedaleký vrchol Kätkätunturi. Podle množství sněhové pokrývky se absolvuje většinou na sněžnicích, a jakmile člověk vystoupá nad les, otevře se mu typická laponská tundra s výhledem na vzdálenější pohoří Pallas–Yllästunturi. Celá zimní túra zabere tři hodiny, takže se jedná o příjemný půldenní výlet.

Nedaleko Levi stojí za návštěvu ještě elfí vesnička Tonttula – trošku pohádková, trošku turistická, ale v zimě má jedinečné kouzlo. Dřevěné domečky, světýlka, malá stezka podél potoka a ohrada se soby vás okouzlí, i když zrovna nehledáte vánoční zážitky.

Centrum sámské kultury 

Moje cesta po Laponsku nekončila v Levi, ale po dvou dnech jsem pokračovala další tři hodiny dál na sever. Dojela jsem do zapomenutého městečka Inari, kde máte pocit, že jste se ocitli na konci světa. Jeho význam spočívá v tom, že se jedná o hlavní centrum sámské kultury ve Finsku. Sámové tady žijí po tisíciletí a jejich život je pevně spojený s okolní krajinou i dnes – chovají soby, vyrábějí tradiční oděvy i řemeslné výrobky a pořádají kulturní akce. Za návštěvu stojí některá z lokálních sobích farem a místní Sámi muzeum Siida, které vám přiblíží život této mnohdy opomíjené části finského obyvatelstva.

Asi hodinu vzdálená Saariselkä cestou zpět do Rovaniemi je pak úplně jiný typ zážitku. Menší horské středisko nabízí spoustu zimních radovánek – lyžování, běžky, výlety na sněžnicích, fatbiky, jízdy na sobích nebo psích spřeženích.

Stravování 

Asi nikoho nepřekvapí, že základem laponské kuchyně je sobí maso, které se používá v guláších, podává se v dušené verzi nebo v podobě steaků. Dalšími oblíbenými surovinami jsou sladkovodní ryby, hlavně pstruh, a kaviár. Finské lesy jsou bohaté na houby a různé bobule, takže v místních dezertech se nejčastěji setkáte s borůvkami nebo tzv. cloudberries (ostružiník moruška).

Netradiční místní specialitou je chlebový sýr Leipäjuusto, který má pevnou chlebovou strukturu, nasládlou chuť a při smažení či vaření vydává charakteristické pisklavé zvuky. Na jeho výrobu se často používá sobí mléko a oproti klasickým sýrům má delší trvanlivost. Tradičně se kombinuje se sladkým moruškovým džemem. Další oblíbený pokrm představuje blodpalt (Švédsko) či veripalttu (Finsko), což jsou knedlíčky z těsta a sobí krve, které se nejčastěji servírují se smaženou slaninou nebo v polévce.

Pokud vás láká ochutnat typickou laponskou kuchyni, v Inari můžete navštívit vynikající fine-diningovou restauraci Aanaar nebo v Levi Utsu, která má prosklený strop. Třeba se vám poštěstí večeřet pod polární září. V Rovaniemi doporučuju zajít do podniku Nili. Jen si nezapomeňte udělat předem rezervaci.

Polární záře 

Večery si ve Finsku nechávám volné, a když počasí dovolí, vyrážím „lovit“ polární záře. Je to loterie, jestli se ukážou, ale stát v -20 °C pod oblohou, která může kdykoli začít zářit, je samo o sobě zážitek. Pokud chcete zvýšit své šance, doporučuju vyjíždět po setmění mimo město a hledat co nejčistší oblohu, aby vám výhled nerušily mraky nebo světelný smog.

Mezi nejlepší lokality patří okolí města Saariselkä, kde je minimální osídlení a velmi časté jasné počasí, nebo zamrzlá hladina jezera Inari. Ta funguje jako obrovské přírodní zrcadlo, takže když se nad vámi rozsvítí aurora, odráží se v ledu, pokud není moc sněhu. Pro detailní předpověď používám aplikace Aurora Alerts a Aurora.

Jak jsem psala na začátku, od Finska jsem v porovnání třeba s dechberoucím Norskem neměla příliš velká očekávání, ale nekonečné bílé pláně, zamrzlá jezera a útulná atmosféra, jako kdyby se tu nonstop slavily Vánoce, si mě naprosto získaly. Navštívit tuhle zemi můžete celoročně, ale nejkouzelnějším obdobím je za mě určitě zima.

Tipy 

Počasí ve Finsku představuje velkou výzvu. Zimní teploty tu často klesají k -20 nebo -30 stupňům. Mráz je ale suchý, není proto tak vlezlý jako jinde v Evropě. S kvalitní zimní výbavou nebudete mít problém.

Ačkoli je Finsko země saunování, veřejné sauny tady najdete spíš výjimečně. Většina ubytovacích zařízení poskytuje soukromou saunu pro ubytované hosty nebo ji má zabudovanou například v koupelně. Pokud o tento zážitek stojíte, pohlídejte si to při rezervaci ubytování.

Všude se dá platit pohodlně kartou, takže s sebou nemusíte mít žádnou hotovost.