Baví vás sledovat vaření na sociálních sítích a osvojené food hacky následně rádi zkoušíte aplikovat ve vlastní kuchyni? Pravděpodobně na vás každou chvíli z displeje vyskočí (pokud se tak již nestalo) trend označovaný jako „6 to 1 Grocery Shopping“. Hravý způsob nakupování potravin a plánování přípravy jídel proslavil Will Coleman, americký kuchař, food influencer a moderátor gastronomických televizních pořadů, když na svém TikToku začal zveřejňovat videa, v nichž ukazuje, co a v jakém množství vkládá do nákupního vozíku při návštěvě supermarketu. V čem jeho metoda, která rychle nabyla na popularitě, spočívá? Taktika zahrnuje nákup šesti druhů zeleniny, pěti druhů ovoce, čtyř zdrojů bílkovin, tří škrobů, dvou omáček nebo pomazánek a jedné libovolné položky čistě pro radost. Nic víc, nic míň.
Nákupní strategie 6:1, příslib pozitivních výsledků
Metoda se poutavou, zábavnou a hlavně nenásilnou formou snaží poupravit chování spotřebitelů tak, aby při výběru potravin nevěnovali pozornost polotovarům a hotovkám, ale naopak se směle vydali prozkoumat širokou nabídku jednoduchých a čerstvých surovin, z nichž by posléze měli v průběhu celého týdne připravovat rozmanité pokrmy. Posun k častějšímu domácímu vaření navíc logicky vede k žádoucímu omezení konzumace jídel z donáškových služeb.
Všechny tyto skutečnosti podle Colemana po nějaké době nesou kýžené ovoce. Vědomé nakupování a zpracování jednoduchých surovin by mělo zákonitě přispívat ke zdravějšímu životnímu stylu, šetřit peníze a předcházet plýtvání potravinami. Základem úspěchu je plán – pokud jdete do obchodu s jasným zadáním, málokdy do košíku přihodíte něco, co vlastně vůbec nepotřebujete.
Metoda „6 to 1“ také podněcuje kreativitu za kuchyňskou linkou. Jakmile lednici naplníte čerstvými potravinami, s nimž je třeba se popasovat, kuchařské dobrodružství začíná! Výzvou mohou být i jednotlivé kategorie. Lámete si hlavu se dvěma omáčkami? Pojměte je tvořivě – jako základ pro lahodný dip dobře poslouží třeba řecký jogurt. A jednu „omáčku“ si můžete odškrtnout!
A jak to vypadá v praxi?
Říkáte si, jestli takový návyk není příliš svazující a stresující? Pravidla nejsou rigidní – pakliže postupem času zjistíte, že máte specifické stravovací potřeby, jednoduše si systém poupravíte k obrazu svému. Uživatelé, kteří se tuto nákupní strategii rozhodli praktikovat, se na internetu shodují v tom, že celá strategie zní možná až primitivně, ale reálně se jeví jako velmi efektivní a dlouhodobě udržitelná. Návštěva supermarketu pro ně představuje menší chaos, v uličkách mezi regály stráví kratší čas, oproti nakupování podle předem vymyšleného týdenního jídelního plánu pak oceňují větší flexibilitu – podle zásob, co zrovna mají doma, zkrátka vymyslí pokrm, na nějž zrovna mají chuť. V neposlední řadě si užívají příjemnou gamifikaci celého procesu.
„Metodu vnímám obecně vzato jako pozitivní – minimálně v porovnání s jinými výživovými virtuálními trendy, které se, bohužel, většinou kladně hodnotit nedají. Vyzdvihla bych fakt, že metoda může podat pomocnou ruku ke zjednodušení nákupu lidem, již se cítí být přehlcení už jen samotnou volbou potravin a ve výsledku házejí do nákupního košíku potraviny hlava nehlava. Klíčové je, že dává prioritní důraz na ovoce a zeleninu. Pro začátek to může být skvělý odrazový bod, pokud chce někdo začít nakupovat zdravěji,“ hodnotí trend Markéta Gajdošová, certifikovaná výživová specialistka s mnohaletou praxí, zakladatelka české značky snídaňových a svačinových produktů MG Nutrition a spoluautorka knižního nutričního bestselleru Cesta k opravdovému jídlu a jeho pokračování Další krok Cesty.
„Zároveň ale vnímám řadu potenciálních nástrah, které s sebou tento trend může nést. Metodě chybí kontext a hlubší pochopení výživové gramotnosti. Výživa by měla být vysoce individualizovaná, virální metoda ale individualitu nebere vůbec v potaz. Jinými slovy – trend nezohledňuje přítomnost alergií, různých zdravotních omezení nebo specifického životního stylu konkrétního uživatele. Také chybí edukace, jak by mělo vypadat komplexně poskládané jídlo, což může vést k nutriční nevyrovnanosti. A myslím, že pro spoustu lidí může být metoda ve finále i zmatečná – co například takové tofu? Je zásadním zdrojem bílkovin, ale technicky vzato se jedná o průmyslově zpracovanou potravinu… Lze ho tedy zařadit?“ popisuje Markéta rizika a omezení, s nimiž je třeba počítat.
Chcete pokračovat ve čtení? Článek v plném znění najdete v květnovém vydání ELLE. Nenechte si jej uniknout, nebo si rovnou dopřejte předplatné magazínu. Obojí si můžete objednat až do své schránky za speciální cenu a s poštovným zdarma na tomto odkaze.
Zdroj: autorský článek
