S někým, kdo má menší plat bych nerandila. A jak to máte vy?

Pro někoho cíl, pro jiného trauma

Pro některé ženy je randění s bohatším partnerem vědomý životní plán. Ne náhoda, ne chemie, ale cílený přesun do vyšší ligy. Bez výčitek a bez pocitu, že do této ligy nepatří. Naopak – proč by se měly tvářit skromně, když jim partnerovy finance otevírají dveře do života, který si přejí? Zároveň to, co je pro některé ženy splnění životního snu, je pro jiné mentální past. Chtěly by na vyšší životní úrovni fungovat rovnocenně, no jejich finanční realita jim to nedovolí. A v tu chvíli začíná tichý boj s vlastním budgetem i sebevědomím. Buď se snaží každou večeři, každý výlet a každý zážitek dorovnat, přispět na něj nebo se za něj revanšovat, a to až do bodu, kdy finančně vykrvácí. Nebo naopak nechají platit partnera, ale pak se cítí zavázané, povinné a pod tlakem plnit jeho očekávání, být k dispozici, být vděčné, a vracet mu to zpátky aspoň nějak. Obojí je cesta do záhuby: buď se vztah změní v ekonomický maraton, který nelze vítězně doběhnout, nebo v neviditelný dluh, který se splácí vlastním klidem.

Jeden žije fancy, druhý šetří 

Randění mimo vlastní „platovou ligu“ není žádná velká výjimka, spíš nová norma. Zvláště ve větších městech, kdy na sebe častěji naráží protějšky s mnohem rozmanitějšími přístupy k životu, ke kariéře a tím i s rozdílnými výdělky a životní úrovní. Prokličkovat tímto složitým slalomem není vůbec snadné, zvláště, pokud teprve randit začínáte a nemáte tyto věci mezi sebou ještě vyjasněné. Navíc větší města nejsou zrovna místa prvních schůzek za stovku. Dva drinky, něco malého k jídlu, Uber domů, a najednou je z toho částka, za kterou běžně pořídíte obědy na tři dny i s kafem „to-go“.

A to ani nemusíte chodit do podniků, kde má i voda s citronem vlastní vinný lístek. Často platí, že styl randění kopíruje styl života. Někdo je zvyklý na fancy večeře, někdo na procházky, někdo na Netflix a doma uvařené těstoviny. A všechno je v pořádku, dokud oba hrajete stejnou hru. Problém nastává ve chvíli, kdy jeden žije v módu „zážitek“ a druhý v módu „výdaj“.

Wealth gap na rande: k předkrmu ještě stres

Rozdíl v příjmech se na schůzce často neozve nahlas. Místo toho vás drtí vnitřní monolog jako: „Mám si objednat víno, nebo radši jenom vodu?“ , „Nevypadám v tom oblečení moc levně?“ nebo „Je vůbec tohle místo pro mě?“. A najednou místo chemie řešíte peníze a outfit anxiety. Ne proto, že jste povrchní, ale protože peníze jsou pořád společensky spojené s hodnotou, mocí a úspěchem. A pokud jste v páru ta, která vydělává míň, velmi snadno se to může přelít do pocitu, že musíte dohnat rozdíl něčím jiným – vtipem, šarmem, sex-appealem, výkonem. Jenže to je přesně ten typ tlaku, který vztah dřív nebo později unaví.

A co když vyděláváte víc vy? 

A co když jste naopak vy ta, která vydělává víc? I tady se umí objevit napětí, jen mívá tišší a o to zákeřnější podobu. Ze začátku je možná příjemné platit, zvát, být velkorysá, protože můžete a protože chcete. Jenže dřív nebo později se v hlavě rozsvítí malé kontrolní světýlko: je to pořád roztomilé, nebo už to vlastně táhnete sama? Je tenhle životní styl dlouhodobě udržitelný? Jak to bude do budoucna, až budete uvažovat o společné dovolené, o bydlení nebo o rodině? A nebrzdí vás to nakonec víc, než jste si ochotná přiznat? Největší problém přitom nebývá v tom, že se občas někdo sveze. Skutečný problém vzniká ve chvíli, kdy se o tom nemluví, a místo rozhovoru se začnou hromadit nevyřčené pocity – pocit, že jste vykořisťovaná, že si partnera nemáte za co vážit, stres, že všechny finance leží jen na vás. A nakonec i zášť, která je ve vztahu tou nejdražší položkou ze všech.

Aby láska přežila 

A jak na to, aby láska přežila rozdílné výplaty? Dobrá zpráva je, že vztah s finanční nerovnováhou fungovat může. Jen to chce jednu věc, která sice není sexy, ale je naprosto nezbytná: komunikaci. A ideálně dřív, než se z randění stane malá ekonomická krize. Pomáhá být otevření a říct si narovinu, že si teď hlídáte budget. Není to trapas, je to dospělost. Funguje i střídat typy schůzek, protože romantika se nodehrává jen v restauracích. Jednou jít na večeři, prodruhé na procházku, výstavu, kávu, jindy si uvařit doma a koukat na Netflix. Hlavní je nepředstírat lifestyle, na který nemáte, protože žádný vztah dlouhodobě neudrží výkon na přečerpané kreditce. Místo toho je lepší mluvit i o tom, co pro vás peníze vlastně znamenají. Jestli jsou pro vás bezpečí, svoboda, status, klid, nebo jen možnost nebýt v neustálém stresu. Protože ve finále nejde o to, kolik kdo vydělává, ale jestli se ve vztahu cítíte respektovaně, bezpečně a svobodně. A pokud vás někdo opravdu miluje, nebude si vás vážit podle toho, jestli si dáte steak, nebo jen předkrm. Bude si vás vážit podle toho, kdo jste. Protože největším luxusem na rande není sklenička pravého šampaňského, ale pocit, že se nemusíte přetvařovat.