Alkohol jako nejlepší přítel. Kdy už je ho skutečně příliš?

Únik před realitou

Většina z nás si čas od času dopřeje upustit uzdu. Dovolit si otupět smysly a dovolit našemu divočejšímu nebo upřímnějšímu já vystoupit ze zajetí společenských či sociálních norem. 

A co si budeme povídat. Občas je příjemné zjistit, že ta studentka užívající si život, se v našem vědomém nevědomí stále skrývá. Ta co si během studentských let dokázala užít každý moment života a sedět s nejlevnější lahví čehokoliv ve skupině podobně smýšlejících přátel. 

Jak ale vlastně alkohol do našeho života pasuje? Proč má většina z nás spojenou oslavu nebo výjimečná s nutností připít si? Máme potřebu unikat před realitou? 

 

 

Alkohol bolest neléčí, naopak

Odpověď si každý z nás najde sám. Společenská norma, obzvlášť ta naše, česká, odpradávna, je taková, že jedna štamprle nikoho nezabije.

Míru únosnosti, nebo lépe, zvládnutelnosti, si každý určujeme sám. Problém přichází ve chvíli, kdy se alkohol stane prostředkem ke zvládání těžkostí. K uvolnění úzkosti. Ke schopnosti fungovat. To nutně neznamená opíjet se doněmoty. Ale do stavu, kdy naše trápení postupně odeznívá s každým polknutím čehokoliv, co otupí vnitřní bolest. Tehdy nastává problém.

 

Společenská norma, obzvlášť ta naše, česká, odpradávna, je taková, že jedna štamprle nikoho nezabije.

 

Kamarád, nebo tichý nepřítel?

Opravdový nejlepší přítel pomůže problémy vyřešit. Odžít. Prožít. Alkohol těžkosti dočasně překřičí, možná pomůže krátkodobě zapomenout. Ale každý, kdo se po divočejším večeru probudil ví, že z velkého kamaráda může stát velký nepřítel. Nepřítel, který si v případě nezvládnutí situace vyžaduje toxickou pozornost. Proto pozor!

Stejně jako se vším. Pijte. S radostí. Užijte si lehkost bytí. Zajeďte si do sklípku na degustaci umu moravských vinařů nebo na sraz bývalých spolužáků. Ale realitu hledejte radši v pěně dní než na okraji sklenice.

 

 

Autor: Mirek Tomko

Zdroje: Wikipedia Commons, Elle.com

Předplaťsi & Ušetři

Elle cover
REKLAMA