Home-office kocovina
Možnost pracovat z domova vnímala Aneta jako velkou výhru. Každý den ušetřila dvě hodiny času, které jinak trávila dojížděním do kanceláře a další hodina jí odpadla spolu s povinností se líčit a vybírat si outfit. Ráno zasedla v pyžamu s kávou a croissantem rovnou k počítači a ve chvíli, kdy by běžně teprve nasedala na tramvaj, už měla vyřízené maily. Nadšení jí vydrželo přesně rok a půl. Dnes má Aneta o šest kilo víc, protože ji nic nenutí vycházet z domova a přirozeně se hýbat, a ve skříních se jí kupí oblečení, které sice nemá kam nosit, ale pořád nakupuje. Ve chvílích, kdy jí nikdo nekouká na plochu počítače, totiž stále častěji zabloudí na nějaký ten e-shop. Nemusí se líčit, nemusí si mýt každý druhý den vlasy, neztrácí čas klábosením v kuchyňce u officu. Všechno to, co jí původně připadalo jako skvělé, se najednou začíná jevit jako nevýhoda. Aneta si připadá osamělá, zanedbaná, zlenivělá a také její pracovní výkon začíná lapat po dechu. Poznáváte se v tom? Takových lidí je stále více.
Hybaj zpátky do práce!
Během pandemie se začalo říkat, že home-office „is the new black“. Dva roky zkušeností ale ukázaly, že zaměstnanci potřebují oddělovat svůj pracovní a osobní život. Když se mezi prací a soukromím setřela jasná hranice, vedlo to nejen k nižší produktivitě práce, ale i ke zhoršení osobního života. Americké firmy jako Apple, Google nebo Microsoft už z toho důvodu plošné home-office zrušily. V Česku dochází k podobné situaci. Režim celkové home-office firmy ruší úplně nebo volí model, během nějž se několik dní v týdnu pracuje v kanceláři a několik doma.
Nepracujeme, i když chceme
Pomiňme fakt, že přílišná pracovní svoboda svádí zaměstnance k tomu, aby méně pracovali a více prokrastinovali. Ale i když pracovat chtějí, nemají stejnou možnost, jako kdyby byli v kanceláři. Home-office prodlužuje reakční dobu. Zatímco v kanceláři se s kolegy domluví během okamžiku, přes e-maily a chaty nám to trvá mnohem déle. Poslat e-mail nebo zprávu a čekat, až si jí druhá strana všimne a zareaguje, pracovní proces komplikuje a prodlužuje. Domácí prostředí, v němž si člověk může k práci pustit televizi, zajde vyvenčit psa, připraví si oběd nebo si každou chvíli odskočí pro něco dobrého, aniž by se za to cítil před někým hloupě, prodlužuje pracovní dobu. Říká se, že lidé, kteří pracují z domova, tráví za počítačem v průměru a dvě a půl hodiny déle, než když jsou v kanceláři. Vyrušující elementy, kterých je doma více než dost, odvádí zaměstnance od práce, zdržují a protahují dobu, za kterou dokončí své pracovní úkoly.
Úniky od práce
Při práci na home-office spoustě lidí připadá velmi obtížené se soustředit. Nejde o to, že by byli neschopní nebo líní. Naopak, umí pracovat velmi tvrdě a soustředěně. Jen jim to nejde v domácím prostředí. Skončí projížděním webových fór, čtením článků, procházením e-shopů... nějaký důvod, proč si otevřít další webové okno a utéct v něm od rozdělané práce, se vždycky najde. Nemusí to přitom nutně znamenat, že jsou to zahaleči bez sebekázně. Uvědomují si, že mají dobrou práci a jsou za ni vděční, ale nejsou stvořeni pro to, aby byli pány svého času a aby si sami rozvrhli, kdy co budou dělat. Je pro ně náročné být produktivní, když nejsou v kanceláři.
Jsme osamělí
A nejde jen o malý pracovní výkon. Problémem se začíná stávat i nedostatek socializace. A to i přes to, že jsou lidé s kolegy pravidelně ve spojení přes e-maily, Teams a další komunikační platformy. Nejsilnějším pocitem osamocení trpí samozřejmě single zaměstnanci, kteří kvůli home-office nevídají kolegy, nemají rodinu a bydlí sami. Z obliga nejsou ani ti, kteří „po práci“ jedou vyzvednout děti ze školy a večer se sejdou u večeře s partnerem. Důležitá je v mezilidských vztazích diverzita a té se jim nedostává. Kolegové sice nemusí být právě přáteli, ale pokud mají lidé mezi sebou normální dobré vztahy, jsou i drobné interakce jako třeba společné vaření kávy v kuchyňce nebo vyprávění historek z víkendu za počítačem velmi důležité. A porady přes počítač nenahradí ani týmovou synergii.
Zdroj: Thecut.com, TonerPartner.cz
