Home-office? Díky, už ne. Proč se dobrovolně vracíme do kanceláře

Home-office kocovina

Možnost pracovat z domova vnímala Aneta jako velkou výhru. Každý den ušetřila dvě hodiny času, které jinak trávila dojížděním do kanceláře a další hodina jí odpadla spolu s povinností se líčit a vybírat si outfit. Ráno zasedla v pyžamu s kávou a croissantem rovnou k počítači a ve chvíli, kdy by běžně teprve nasedala na tramvaj, už měla vyřízené maily. Nadšení jí vydrželo přesně rok a půl. Dnes má Aneta o šest kilo víc, protože ji nic nenutí vycházet z domova a přirozeně se hýbat, a ve skříních se jí kupí oblečení, které sice nemá kam nosit, ale pořád nakupuje. Ve chvílích, kdy jí nikdo nekouká na plochu počítače, totiž stále častěji zabloudí na nějaký ten e-shop. Nemusí se líčit, nemusí si mýt každý druhý den vlasy, neztrácí čas klábosením v kuchyňce u officu. Všechno to, co jí původně připadalo jako skvělé, se najednou začíná jevit jako nevýhoda. Aneta si připadá osamělá, zanedbaná, zlenivělá a také její pracovní výkon začíná lapat po dechu. Poznáváte se v tom? Takových lidí je stále více.

Mohlo by se vám líbit

Díky, já končím. Jak poznáte, že je pravý čas dát výpověď?

S blížícím se koncem roku máme silnější potřebu uzavírat kapitoly, které nás vnitřně tíží. Jestli se každé pondělí probouzíte s nechutí a bolavým břichem nebo s pocitem prázdnoty, možná se vám už delší dobu honí hlavou, jestli není čas udělat ráznou čáru i za vaší současnou prací. Kdy je definitivní čas dát výpověď?
elle.cz

Hybaj zpátky do práce!

Během pandemie se začalo říkat, že home-office „is the new black“. Dva roky zkušeností ale ukázaly, že zaměstnanci potřebují oddělovat svůj pracovní a osobní život. Když se mezi prací a soukromím setřela jasná hranice, vedlo to nejen k nižší produktivitě práce, ale i ke zhoršení osobního života. Americké firmy jako Apple, Google nebo Microsoft už z toho důvodu plošné home-office zrušily. V Česku dochází k podobné situaci. Režim celkové home-office firmy ruší úplně nebo volí model, během nějž se několik dní v týdnu pracuje v kanceláři a několik doma.

Nepracujeme, i když chceme

Pomiňme fakt, že přílišná pracovní svoboda svádí zaměstnance k tomu, aby méně pracovali a více prokrastinovali. Ale i když pracovat chtějí, nemají stejnou možnost, jako kdyby byli v kanceláři. Home-office prodlužuje reakční dobu. Zatímco v kanceláři se s kolegy domluví během okamžiku, přes e-maily a chaty nám to trvá mnohem déle. Poslat e-mail nebo zprávu a čekat, až si jí druhá strana všimne a zareaguje, pracovní proces komplikuje a prodlužuje. Domácí prostředí, v němž si člověk může k práci pustit televizi, zajde vyvenčit psa, připraví si oběd nebo si každou chvíli odskočí pro něco dobrého, aniž by se za to cítil před někým hloupě, prodlužuje pracovní dobu. Říká se, že lidé, kteří pracují z domova, tráví za počítačem v průměru a dvě a půl hodiny déle, než když jsou v kanceláři. Vyrušující elementy, kterých je doma více než dost, odvádí zaměstnance od práce, zdržují a protahují dobu, za kterou dokončí své pracovní úkoly.

Mohlo by se vám líbit

Multitasking je mýtus. Objevte proto singletasking!

Život, to je někdy pořádná jízda, kterou nejde zastavit. Občas nám všechno padá na hlavu, nevíme kudy kam, ale taková naše existence je. Nahoru a dolů, sem a tam. Často pak – my ženy především – sklouzáváme k multitaskingu. Proč si to ale děláme a jak se z křeččího kolečka přesouvání pozornosti vymanit? Odpověď zní: singletasking.
elle.cz

Úniky od práce

Při práci na home-office spoustě lidí připadá velmi obtížené se soustředit. Nejde o to, že by byli neschopní nebo líní. Naopak, umí pracovat velmi tvrdě a soustředěně. Jen jim to nejde v domácím prostředí. Skončí projížděním webových fór, čtením článků, procházením e-shopů... nějaký důvod, proč si otevřít další webové okno a utéct v něm od rozdělané práce, se vždycky najde. Nemusí to přitom nutně znamenat, že jsou to zahaleči bez sebekázně. Uvědomují si, že mají dobrou práci a jsou za ni vděční, ale nejsou stvořeni pro to, aby byli pány svého času a aby si sami rozvrhli, kdy co budou dělat. Je pro ně náročné být produktivní, když nejsou v kanceláři.

Jsme osamělí

A nejde jen o malý pracovní výkon. Problémem se začíná stávat i nedostatek socializace. A to i přes to, že jsou lidé s kolegy pravidelně ve spojení přes e-maily, Teams a další komunikační platformy. Nejsilnějším pocitem osamocení trpí samozřejmě single zaměstnanci, kteří kvůli home-office nevídají kolegy, nemají rodinu a bydlí sami. Z obliga nejsou ani ti, kteří „po práci“ jedou vyzvednout děti ze školy a večer se sejdou u večeře s partnerem. Důležitá je v mezilidských vztazích diverzita a té se jim nedostává. Kolegové sice nemusí být právě přáteli, ale pokud mají lidé mezi sebou normální dobré vztahy, jsou i drobné interakce jako třeba společné vaření kávy v kuchyňce nebo vyprávění historek z víkendu za počítačem velmi důležité. A porady přes počítač nenahradí ani týmovou synergii.

Mohlo by se vám líbit

Sunday scaries aneb když práce už v neděli nahání hrůzu. Bojujte s tím

Někdy za život se s nimi pravděpodobně každý setkáme, může to být třeba součástí stresovějšího období v práci nebo zkrátka proto, že se do své práce netěšíte a nestihli jste si o víkendu dostatečně odpočinout. Sunday scaries aneb nepříjemné úzkosti, které nastupují přibližně v neděli odpoledne, sužují mnohé z nás. Nebojte, proti těmto nepříjemným pocitům se dá bojovat.
elle.cz

Zdroj: Thecut.com, TonerPartner.cz

Časopis ELLE

ELLE Říjnové vydání 10/24