Staré jako lidstvo samo
Proč tolik milujeme milujeme bulvár a drby? Možná proto, že lidstvo odjakživa "lační po krvi". Už v pravěku se řečmi „kdo s kým“ sdělovali důležité informace potřebné k fungování společnosti. Ve středověku tuto roli plnily kramářské písně, které popisovaly tragédie, zločiny, skandály a milostné avantýry – tedy přesně to, co dnes čteme v moderních tabloidech. Tištěný bulvár se objevil na počátku 19. století a nabízel lidem levné a populární čtení jako únik z každodenní reality. A tato rovnice platí i dnes. Důvody, proč slídíme v životech druhých, ať už jsou slavní nebo ne, je rozptýlení, vzrušení, tak trochu škodolibost a na druhou stranu úleva, že se to neděje nám.
Dovolená od reality
Jednoduše řečeno, bulvár nám nabízí únik z nudného každodenního života. U bulváru si na chvíli odpočineme od faktur, mailů nebo jiné nezáživné práce. Během obědové pauzy nebo při odpolední kávě se ponoříme do osudů celebrit, zasníme se nad jejich životy plnými luxusu – milionových rezidencí a jachet – a pohoršíme se nad jejich marnivostí, která s naším životem nemá společného ani zrnko. Je to naše malá dovolená od reality, během které se dozvíme všechno o životech těch, kteří nás fascinují a zároveň jsou svým způsobem života od nás tak vzdálení. A když se jim přihodí skandál, najednou se stávají obyčejnými smrtelníky jako my.
Jsou jako my
Proto milujeme odhalovat, kdo podstoupil jakou plastiku, kdo si k dokonalým křivkám pomohl u lékaře, kdo bojuje s démony drog nebo alkoholu, a koho opustil partner. Když čteme, jak skvěle vypadá JLo ve svých 55 letech, a přitom víme, že takové tělo ani pleť nemáme ani ve třiceti, lehce závidíme. Jakmile si ale přečteme, že ji opustil už čtvrtý manžel, někde hluboko pocítíme jisté zadostiučinění. Není to bohyně, je to obyčejná žena. Ani její neuvěřitelný vzhled jí ke štěstí nepomůže, muži se s ní rozcházejí stejně jako s námi. Uff.
Terapie sdílením
Ještě více nás baví, když můžeme poklesky a marnotratnost jiných lidí pořádně probrat s někým dalším. Podle analýzy z roku 2019, zveřejněné v časopise Social Psychological and Personality Science, průměrný člověk stráví pomlouváním jiných lidí (ať už těch, které zná, nebo těch, o kterých si přečetl) průměrně 52 minut denně. Fóra, kde se probírají celebrity a influenceři, praskají ve švech a přibývá na nich tolik nových příspěvků, že se po pár dnech už ani nedoscrollujete na konec. Počty předplatitelů podcastů nebo streamů na Hero Hero, kteří měsíčně platí částku srovnatelnou s předplatným Netflixu, neustále rostou, stejně jako sledující instagramových a tiktokových účtů jako @deuxmoi, @plasticne nebo @tismejackieg, kde hluchá dívka odezírá ze rtů celebrit, aby nám sdělila, co si špitají, když je my ostatní nemůžeme slyšet. Není asi ani překvapivé že tzv. „pozitivním drbům“ věnujeme pouhých 9% času, ve zbytku se zaměřujeme na skandály a pomluvy.
Jak nám drby prospívají?
Na naši omluvu – drbání není jen zbytečná ztráta času. Drby nám pomáhají budovat přátelství, smysl pro komunitu a poskytují důležité informace, které utvářejí náš společenský život. Přináší nám příležitost diskutovat a sdílet své názory, čímž se vytváří pocit propojení s ostatními. Drby tak mohou fungovat jako sociální lepidlo, které spojuje lidi dohromady. Když někomu sdělíte informace, dáte mu tím najevo, že mu důvěřujete, a to váš vztah rozhodně posílí. Drby na pracovišti mohou sloužit jako určitá vodítka, jak se mezi kolegy chovat nebo oblékat. Jde z nich odvodit, jaké chování je pro ostatní "zdvižený prst", který pak u kávy s gustem proberou. Také zjistíte, na koho si v kolektivu případně dát pozor, jak je obvyklé se oblékat a jaké jsou další mechanismy fungování ve firmě. Každý, kdo je takto informovaný, si pak dá pozor na své pracovní tempo, chování i oblékání, protože se nebude chtít stát předmětem debaty v kuchyňce. A to je docela prospěšné, co říkáte?
- Zdroj článku:
Service95.com, Msn.com
