Syndrom ráje: Bohatí a úspěšní lidé bývají mnohdy vnitřně nešťastní

Syndromem ráje trpí úspěšní lidé

Zdání klame, říká se. Máme tendenci domnívat se, že lidé, kteří mají zdánlivě všechno – jsou krásní, pohádkově bohatí, inteligentní a úspěšní a mají po boku milujícího partnera. Takové lidé přece musí být také automaticky šťastní. Vždyť jim přece nic nechybí. Ve skutečnosti se však tito lidé, ač je jejich okolí považuje za děti štěstěny, mohou cítit neuvěřitelně prázdní, frustrovaní a smutní. Z čeho tyto pocity pramení?

Psychologové hovoří o tzv. syndromu ráje nebo také jinak Tahiti syndromu. Syndrom ráje trpí ti jedinci, kteří mají ve svém hodnotovém žebříčku kariéru, úspěch a peníze na prvním místě, a přestože jsou na tomto poli velmi úspěšní, nedaří se jim dosáhnout pocitu štěstí a uspokojení. Dle Dr. Yong Wah je za vším dnešní doba, která nezdravě posunula hranice toho, co by nám mělo stačit ke spokojenosti. Honba za dokonalým životem, který je nám denně servírován na sociálních sítích nás může činit nešťastnými, a děje se to i u lidí, kteří této pomyslné „dokonalosti“ v životě dosáhnou.

Mohlo by se vám líbit

84 let výzkumu: Co je nejdůležitější pro šťastný život?

Týká se to manažerů i celebrit

Pokud se podíváme na data, zjistíme, že tato tvrzení potvrzují. Například studia z roku 2017 se zabývala návyky lidí s ohledem na to, v jakých profesích pracují. Vědci zjistili, že 7 z 10 lidí, kteří pracují na manažerských a odborných pozicích, pravidelně pijí alkohol. U manuálních profesí je to o 18 % méně. Právě v alkoholu, drogách či uklidňujících lécích mají někteří lidé trpící syndromem ráje tendenci utápět svůj žal.

Často tento syndrom postihuje i celebrity. Za poslední dobu si asi každý vybaví modelku Caru Delevigne, která se před nějakou dobou ukázala na veřejnosti v naprosto zbědovaném stavu, naštěstí již podstoupila léčbu a svých „démonů“ se snad nadobro změnila. Otevřeně hovoří o tom, že právě povrchnost její profese a falešní lidé v jejím okolí jsou jednou z příčin jejích depresivních stavů. Další ze slavných osobností, Paris Hilton, zase vysvětlovala, že se kdysi domnívala, že štěstí pocítí, až sama vydělá 100 milionů dolarů, ale to se nestalo, protože najednou chtěla víc.

Mohlo by se vám líbit

Trpíte ve vztahu? A proč už konečně neodejdete?

Co nás činí doopravdy šťastnými?

Co by tedy měl udělat člověk, který ač se po právu může pyšnit mnohými úspěchy a luxusním životem, se necítí být vnitřně naplněný? Pokud se na to podíváme vědecky, tak zjednodušeně lze říct, že nás spokojenými dělají ty aktivity, které vytvářejí pozitivní odměňující reakci v našem mozku, a týkají se uspokojování našich základních potřeb (jídlo, spánek, bezpečí a další). Ač je to otřepané klišé, opravdu z vědeckého hlediska platí, že radost nám udělají i maličkosti.

Právě přemíra věcí totiž škodí. Zatímco i starý neopravený dům nám klidně může dát přístřeší a pocit bezpečí, vila připomínající hrad může působit jako bariéra, která nás izoluje od vnějšího světa. Pokud si za den dáme jeden delikátní dortík, jeho lahodná chuť nám vykouzlí úsměv na rtech. Zato z přemíry takových dezertů by nás bolelo břicho. Co si z těchto příkladů odnést? Že není potřeba se donekonečna hnát ještě za více penězi, lepší image nebo krásnějším bydlením. Věci je třeba přijímat s pokorou, to však neznamená úplnou rezignaci na nové cíle.

Zdroje: Elizabeth Greatrex Writing, Medium, The Richest, Science Focus