KVIFF Premiéra: Aňa Geislerová a Zuzana Kirchnerová – Karavan

Zástupce českého filmu se po jednatřiceti letech dostal do soutěže v prestižní sekci Un Certain Regard Mezinárodního filmového festivalu v Cannes. I když nezvítězil, svým námětem a intimní atmosférou na sebe snímek Zuzany Kirchnerové strhl mimořádnou pozornost.

Blesky fotoaparátů míří na mezinárodní delegaci Karavanu. V jejím čele je Aňa Geislerová, Zuzana Kirchnerová a David Vodstrčil, který hraje Anina syna. Defilé na red carpetu zpoza televizní obrazovky a displeje mobilu vypadá jako sen. Je to úspěch, za kterým stojí mnoho lidí. Sladká odměna kolorovaná nádhernými róbami Ani i Zuzany z dílny Anamé, perfektním make-upem od těch nejlepších vizážistů světa pod hlavičkou L’Oréal Paris, private jetem i ubytováním ve slavném hotelu Martinez na hlavním bulváru Croisette. „Bylo to fenomenální. Můžu to kdykoli opakovat znovu, no problem, no stress,“ říká rozpustile Aňa, která si, jak říká její syn Max, na legendárním canneském červeném koberci užila time to shine. „Ale rozhodně nechci mluvit jen o tom. Jsem tady kvůli skvělé režisérce a příběhu, který společně vyprávíme,“ říká přesvědčivě během našeho rozhovoru. Se Zuzanou natočila poetickou, vizuálně zajímavou road movie, kde jako svobodná matka, která vychovává syna s Downovým syndromem a autismem, vyráží za přáteli do Itálie. Nechce být však nikomu na obtíž, tak nastartuje odstavený karavan a jede napříč Apeninským poloostrovem. Zažívá pocity svobody, touhy, ale i kruté okamžiky frustrace.

„I když jsem se tomu hodně bránila, tenhle film jsem prostě musela napsat,“ říká režisérka Zuzana Kirchnerová, která nás okamžitě odzbrojí svojí upřímností. Před patnácti lety se stala matkou syna Davida, který se narodil s Downovým syndromem a těžší formou autismu.„Mnohokrát jsem si od té doby sáhla na dno svých psychických i fyzických sil. Jsem strašně vděčná kamarádkám, které mě podržely v nejtěžších momentech, setře, bratrovi a tátovi, s nimiž se můj vztah díky Davidovi jenom upevnil. Prostřednictvím terapie jsem o sobě zjistila daleko víc, než by se mi kdy asi v životě podařilo. Vím, kdo jsem, jaké jsou moje hranice a že chci žít a tvořit v rámci možností maximálně svobodně,“ říká bez obalu režisérka, která je zároveň i autorkou scénáře. „Že chci Aňu do hlavní role, jsem věděla, už když jsem scénář psala. Říkala jsem si, která z českých hereček by asi tak byla schopná ukrást karavan, a napadla mě právě ona. Hned na první schůzce z ní vypadlo, že s Romanem Holým asi v jedenadvaceti dokonce ukradla rovnou mikrobus! (smích) Navíc mě neskutečně bavila svým temperamentem, drajvem, svobodomyslností, ale i tou silnou mateřskou polohou, kterou v sobě má. Dokonce se mi pak o ní zdály i intenzivní sny,” říká Zuzana, která ovšem v Cannes nebyla poprvé. Se snímkem Bába totiž v roce 2009 získala ocenění pro nejlepší krátký studentský film. „Když jsem pak minulý týden stála na červeném koberci, kamarádi mi psali, že jsem v televizi vypadala blaženě. Myslela jsem, že budu brečet, ale pořád jsem nemohla věřit tomu, že se to děje právě teď a tady,” vzpomíná Zuzana na silný moment, který je ovšem s porovnáním s filmovým příběhem jen sladkou třešničkou na dortu.