ELLE decoration

Zakladatelé keramičky Pentik, která je ve Skandinávii pojmem, bydlí uprostřed divoké finské přírody. Ta je neodmyslitelnou součástí jejich domova, ze kterého vyzařuje zenový klid.

Komunita, kterou se manželům jakešovým podařilo vybudovat kolem jejich bistra 8 v Praze, se propisuje také do jejich bydlení na břevnově. Dům pamatuje 
30. léta minulého století, ale posloužit by mohl i jako encyklopedie českého designu a umění poslední dekády.

Není to vzdálená země, jejíž osud se nás nedotýká. Jedním z mnoha pojítek s Ukrajinou je i zájem o československé designéry 20. století. Než přišla válka, začalo se jim díky obchodu s vintage designem Formalist v Kyjevě nebývale dařit.

Zavřít oči a jít. Nechat se vést intuicí, ambicemi a ideály o lepším světě, kariéře, vlastním já. 
Těžký výpad z komfortní zóny před šestadvaceti lety uskutečnila Hristina Georgievska. Její pouť za snem se vyplatila, dnes patří mezi jednu z nejvyhledávanějších make-up artistek u nás. Své kořeny, zkušenosti i cit promítla do vinohradského bydlení.

Dům vnímá jako celek. Interiér má pro něj stejnou váhu jako architektura stavby. 
Proto ve svých návrzích řeší oboje, i když to není předmětem zadání. Nahlédněte s námi do světa vyvážených proporcí a výrazných struktur Vincenta van Duysena, se kterým jsme si povídali v Miláně.

Stopadesáté výročí narození letos oslavil nejvýznamnější slovanský architekt Jože Plečnik. Všestranně nadaný tvůrce slovinského původu se zapsal do historie československé architektury zejména díky svým zevrubným úpravám Pražského hradu. Sídlo hlavy státu během první poloviny 20. století převedl do nynější podoby. Víc vám o něm poví Magdalena Vojteková.

Donedávna patřil mezi hlavní umělecká lákadla Kroměříže obraz renesančního mistra Tiziana. Díky Josefu Maixnerovi teď na seznam přibývá další důvod, proč se do hanáckých Athén vydat co nejdříve: jeho dům plný umění.