Letošní Vánoce jsou mé třetí na Sicílii. Silvestr už čtvrtý.
Sicílie je v zimě úplně jiná než v létě. Restaurace jsou otevřené jen pár dní v týdnu, pobřežní městečka zejí prázdnotou a větší města jsou bez turistů. Právě to ale vytváří prostor pro tradiční bujaré předvánoční oslavy. Pláže osiří, venku je příjemných 17 stupňů, ale se zapadajícím sluncem se rychle ochladí. Uvnitř domů je často chladněji než venku – drží se tu vlhkost a chlad. Najednou rozumíte italským gentlemanům sedícím v parcích na lavičkách a snažíte se od nich vyloudit místo na slunci. Po celém ostrově dozrávají pomeranče a mandarinky a stromy jsou obsypané ovocem.
Přiznávám, že poslední týdny v létě jsem se necítil tak inspirovaný a napojený na nevšední krásu Sicílie jako obvykle. Můj místní kamarád Giulio tomu říká „letní deprese“ – ne v pravém slova smyslu, spíš únava z dlouhého horka, ostrého světla a dnů, které od května do října plynou v téměř stejném rytmu. Někde mezi tím se může dostavit podrážděnost, únava, ztráta motivace. Pocit, že se vám vlastně nic nechce – i když by všechno mělo být perfektní. Možná proto, že se nic nemění. A hádám, že člověk občas potřebuje stín, aby si znovu všiml světla.
Letošní Vánoce budou první u modrého stolu Casa Asmara. Přiletí za mnou kamarádka z Paříže. Společně zajdeme na trh pro čerstvé suroviny – krevety, mušle nebo rybu – a vybereme naturální víno z vulkanických regionů, které mám nejraději. Slovy Milese Tellera: “I’m more vibes – nobody really asks me to cook much…” A tak s radostí přenechám kuchyň Alici a sám prostřu stůl. To je moje parketa.
Na Nový rok se k nám přidají přátelé z Prahy a Malty. Malta je totiž jen hodinu a půl plavby trajektem od Scicli (já vím – taky jsem zíral!).
Od prvních strávených Vánoc tady na Sicílii jsem se vlastně moc nezměnil. Snad jen v tom, že teď už jako pravý Ital nechodím od druhé poloviny září do moře ani na pláž. Cituji kamarádku Moniku, která žije v Sciacce: „I když je pořád 27 stupňů a víc, do moře po druhém zářijovém týdnu už nechodíš.“ Dříve jsem v prosinci dokázal vyjít ven v krátkém tričku. Teď tu sedím v tílku, tričku s dlouhým rukávem, kožené bundě a přes ramena mám hozený svetr.
Vánoce v zahraničí mají své kouzlo a já jsem tomu lehce propadl. Čas tu plyne jinak. Necítíte žádný tlak konce roku, ani to, že byste na sobě měli něco měnit nebo si dávat předsevzetí. Slunce vám prohřívá prokřehlé tělo a rozjasňuje šedí zatíženou mysl. Na slavnostní tabuli jsou lehké věci, které jste si koupili ráno na trhu, a cukroví vyměníte za Negroni.
Je to určitá forma nedospělé dospělosti. Euforie. Nejsem fanoušek tvrzení, že předvánoční čas je plný stresu a že před ním lidé utíkají hlavně do zahraničí. Já osobně mám předvánoční období rád – setkávání s přáteli a rodinou, tradice zdobení perníčků, vánoční výzdobu. Lidé jsou k sobě milejší a já hlavně miluju obdarovávání svých nejbližších.
Mé první předvánoční období v zahraničí se ale nese v duchu toho, že ho vlastně vůbec nevnímám. Dokonce ani můj algoritmus na Instagramu mi ho nepřipomíná. Místo toho mi ukazuje třpytící se hladinu moře, lidi tancující v ulicích Palerma, interiér nového horského domu Kendall Jenner, kampaň Jacquemus a sexy Italy. Vánoční výzdoba sice už nějakou dobu visí na palmách, ve městě i na mém domě, ale kromě toho ve mně atmosféru Vánoc nic nevyvolává. A to mi dokonce rodina přivezla můj oblíbený druh cukroví – kokosový salám.
Upřímně mi to chybí. Chybí mi přátelé, momenty oslav 17. listopadu, svatomartinská husa, předvánoční setkávání a malé společné tradice, které jsme si za roky s chosen family vytvořili.
Možná je na čase vytvořit si nové tradice tady…
Chybí mi ale natolik, že bych je vyměnil za současný život na Sicílii? Ne. Miluji každou část svého života tady. A žít s vědomím, že tihle přátelé a rodina za mnou kdykoliv přiletí – protože stejně jako já i oni milují Scicli a úzkou uličku Via Asmara vedoucí ke dveřím mého domu – mě hřeje u srdce dostatečně. Moje sestra s přítelem si dokonce pořídili domeček ve stejné ulici jako já. Jmenuje se Casa Sorella – italsky sestra. Jak příhodné, že?
Mám pro vás malý dárek. Playlist inspirovaný dny na Casa Asmara. Třeba vás cestou za rodinou, přáteli nebo kýmkoliv, s kým trávíte Vánoce nebo Nový rok, zahřeje.
Krásné Vánoce a úspěšný nový rok Koně – ať už jste kdekoliv. A nezapomeňte sdílet lásku, dobrou energii a playlisty.
- Zdroj článku:
Autorský text
