Mimo algoritmus: 7 míst, která vám v roce 2026 dovolí zpomalit

Oulu, Finsko

Oulu leží jen kousek pod polárním kruhem a dlouhodobě patří k nejčistším a nejudržitelnějším městům severní Evropy. Má téměř tisíc kilometrů pěších a cyklistických tras, silnou lokální gastronomii založenou na arktických surovinách a pověst technologického i vědeckého centra Finska. V roce 2026 se navíc stane jedním z nejseverněji položených Evropských hlavních měst kultury. Program se ponese v duchu tématu Cultural Climate Change a zaměří se na kreativní reakce na klimatické i společenské proměny.

Zima přinese elektronický festival Frozen People na zamrzlém Botnickém zálivu i výstavu současného sámského umění v Oulu Art Museum. V létě se otevře nová trvalá umělecká stezka Climate Clock, která povede lesy, podél řek i pobřeží. Kulturní nabídku doplní projekty digitálního umění pracující s umělou inteligencí a nové muzeum se science centrem, jehož součástí bude kino určené k pozorování polární záře. Oulu zároveň staví na silné saunové tradici, kterou lze zažít v klasických kouřových saunách, na plovoucích říčních platformách i během letního saunového festivalu.

Gabon

Gabon zůstává mimo hlavní turistické trasy. Jde o zemi, kde má příroda stále přednost před infrastrukturou a kde cestování vyžaduje trpělivost, pokoru a ochotu přizpůsobit se místním podmínkám – tedy přístup, který se vyplatí osvojit si i jinde. Právě proto se sem nejezdí „sbírat zážitky“, ale učit se být hostem v krajině, která funguje podle vlastních pravidel. Národní park Loango, kde se tropický prales postupně otevírá do savan a lagun u Atlantského oceánu, patří k místům, kde je lidská přítomnost stále spíš výjimkou než normou a kde je možné i respektující a tiché setkání s divokými zvířaty. Podobně funguje i Moukalaba-DouDou National Park na jihu země, oblast s vysokou koncentrací lidoopů, kde je cestování možné pouze v malém měřítku a ve spolupráci s místními průvodci. Nové projekty, které zde vznikají, staví na omezené kapacitě, dlouhodobém pobytu a zapojení lokálních komunit. Gabon není snadná destinace a ani se o to nesnaží. Je vhodný pro cestovatele, kteří přijímají omezení jako součást zážitku a mají skutečný zájem o zdejší kulturu, nikoliv pouze fotku na Instagram. 

Naoshima, Japonsko

Naoshima, nenápadný ostrov u jihozápadního pobřeží Japonska, se během posledních let proměnila v otevřenou galerii, kde současné umění přirozeně prorůstá každodenním životem. Instalace se objevují nejen v muzeích, ale i v bývalých lázních, opuštěných školách nebo podél stezek v krajině. V květnu 2025 zde otevřelo nové Muzeum umění Naoshima, minimalistická, částečně podzemní stavba navržená architektem Tadaem Andem, která se zaměřuje na současné umění z Japonska i širší Asie – včetně děl Takashiho Murakamiho nebo Cchaj Kuo-čchianga. Ostrov si stále zachovává klidné, pomalé tempo, přestože hraje důležitou roli v Setouchi International Art Triennale, festivalu propojujícím současné umění s místními komunitami na několika ostrovech v průběhu jara, léta a podzimu. Naoshima je snadno dostupná trajektem z měst Takamacu nebo Okajama.

Chiriquí, Panama

Provincie Chiriquí na pacifickém pobřeží jihozápadně od Panama City se v posledním desetiletí vyprofilovala jako úniková destinace pro ty, kdo hledají kombinaci divoké přírody a komfortu. Region zahrnuje mezinárodní park La Amistad, největší chráněné území Střední Ameriky zapsané na seznamu UNESCO, i Národní mořský park Golfo de Chiriquí, kde žijí vřešťani, pásovci a kde se mezi červencem a říjnem objevují migrující keporkaci. Chiriquí zůstává teplé po celý rok, nejživější je ale v létě a na začátku podzimu, kdy se sem sjíždějí milovníci cyklistiky i pozorování velryb.

Minas Gerais, Brazílie 

Minas Gerais patří k největším brazilským státům, přesto dlouho zůstával mimo hlavní pozornost zahraničních cestovatelů. O to silnější je jeho autenticita. Region je známý hlubokými gastronomickými tradicemi, koloniální architekturou a otevřenou pohostinností, která se dnes nejvýrazněji koncentruje v hlavním městě Belo Horizonte. To se v posledních letech proměňuje v kulturní a kulinární centrum, kde boteco kultura jednoduchých barů s precizním jídlem inspiruje novou generaci šéfkuchařů a kde současné umění získává více prostoru. Město rozvíjí nové galerie i kreativní projekty, zároveň si ale zachovává civilní, neokázalý rytmus. Jen hodinu a půl jízdy odtud leží Inhotim, největší otevřené muzeum současného umění v Latinské Americe, které v roce 2026 slaví dvacet let existence a chystá nové výstavy i rozšíření hotelového zázemí přímo v krajině. 

Northumberland, Anglie 

Northumberland se v posledních letech stal jedním z nejzajímavějších míst v Británii pro pozorování noční oblohy. Rostoucí zájem o astronomii po pandemii tu vedl k rozvoji nové infrastruktury i zážitků, jejichž přirozeným centrem je observatoř Kielder – nejvýznamnější veřejné astronomické pracoviště ve Spojeném království mimo Greenwich. Leží hluboko v Kielder Forest a během roku pořádá stovky večerních i nočních programů, které srozumitelně přibližují vesmír široké veřejnosti a často se protáhnou až do časných ranních hodin.

Pozorování hvězd se ale v Northumberlandu neodehrává jen v observatoři. Hotely a menší podniky po celém regionu nabízejí workshopy, přednášky i pobyty zaměřené na noční oblohu – od hospod a pivovarů u Hadriánova valu až po ubytování s vlastními teleskopy nebo chaty s otevírací střechou. Díky více než 1 400 kilometrům čtverečních chráněné oblasti Dark Sky Park je zároveň snadné najít si vlastní místo, kde se obejdete bez programu i bez techniky.

Albánie 

Albánie patří k místům, která se v posledních letech dostala do širšího povědomí, aniž by přišla o pocit určité nedořečenosti. Země nabízí pestrou kombinaci krajiny – od horských oblastí na severu, kde se stále žije pomalejším tempem, přes historická města s osmanskou architekturou až po klidnější část jadranského pobřeží, která si i v létě zachovává civilnější atmosféru než sousední státy. Albánie je zajímavá i gastronomicky: lokální kuchyně stojí na jednoduchých surovinách, sezónnosti a středomořských vlivech a stále častěji se objevují menší podniky, které s tradičními recepty pracují současným způsobem. V roce 2026 bude země fungovat nejlépe mimo hlavní sezónu – na jaře a na podzim, kdy lze kombinovat pobyt u moře s cestováním do vnitrozemí.