Beauty talk s Nicolasem Jurnjackem

OSUD mi předurčil stát se kadeřníkem. Nikdy jsem nebyl studijní typ, a když mě v šestnácti vyhodili ze školy, doufal jsem, že půjdu na vojnu a strávím tam několik příjemných let. Jelikož jsem však byl ze šesti dětí, nástup do armády mi zamítli, měl jsem pomáhat rodičům a přispívat do rodinného rozpočtu. Jediné, co mi tehdy na úřadu práce nabídli, bylo stát se kadeřníkem. Dali mi seznam asi dvaceti oficín a řekli, že pokud mě nikde nevezmou, přiznají mi sociální dávky. Doufal jsem, že to vyjde a nikde mě nebudou chtít. O vlasech jsem totiž nevěděl vůbec nic.

ŠTĚSTÍ MI (NE)PŘÁLO… I když mi dali adresy zapadlých kadeřnictví, kam chodí na frizúru jen staré babky, rozhodl jsem se, že půjdu do nejlepšího kadeřnictví v Marseille, kam chodí místní smetánka. Tam mě totiž určitě nevezmou. Mělo úžasné výlohy, tři luxusní patra a skleněný výtah. Kupodivu mi řekli, že začínám v pondělí. Tohle navždy změnilo můj život. 

PRVNÍ JOB? V salonu jsem myl vlasy, vařil kafe a koukal na tenis. Když jsem jednou sledoval zápas Borg vs. McEnroe, přišli do kadeřnictví zástupci módního magazínu, který přijel do Marseille fotit velkou plavkovou story. A sháněli někoho, kdo modelky učeše. Šéf mi řekl, že to zvládnu, že tam dám pár klipsů a lak na vlasy. To byl můj křest ohněm.

V 18 LETECH jsem zabalil svůj život v Marseille a odstěhoval se do Paříže. Bydlel jsem u známého na matraci a dva roky v kuse obcházel všechny modelingové agentury a žádal o práci na zkoušku. Všude mě soustavně odmítali. „Musíte mít agenta, a navíc máte příšerný přízvuk,” říkali mi. Ostatně pro lidi z Paříže byl můj jihofrancouzský přízvuk, jako kdyby se uprostřed New Yorku objevil prosťáček z Tennessee nebo Kentucky. 

BŮH KADEŘNICTVÍ stál při mě a v den D mi zavolali z magazínu Vogue, že ve Versailles fotí velkou módní haute couture story. Kvůli počasí už několikrát museli přesunout termín, a tak přišli o nasmlouvané kadeřníky. Příležitost čekala na mě. A i když jsem zpočátku dělal všechno pro to, abych se nestal kadeřníkem, tohle byl další moment, který mi potvrdil, že mi to bylo souzeno. 

FOCENÍ pro italskou i britskou edici na sebe nenechalo dlouho čekat. A tak zatímco jsem byl přes den na place, v noci jsem se v ateliéru učil všechny účesy a střihy. Skamarádil jsem se s recepční v knihovně (nemohl jsem si dovolit koupit si legitimaci) a napůjčoval si ročníky módních i kadeřnických magazínů a trénoval. A taky jsem se učil anglicky. Jednou mi na focení řekli, abych udělal curly účes, ale jelikož jsem netušil, že to znamená kudrnatý, vyfoukal jsem vlasy dorovna. To už se nesmělo nikdy stát! (smích)

MŮJ STYL je snadno rozpoznatelný. Mám rád výrazné věci, momenty, kdy vlasy podtrhnou celkový charakter osobnosti nebo konkrétní outfit. Proslul jsem také tím, že nepoužívám lepidlo a jsem na modelky, respektive na jejich vlasy hodný. (smích) 

ÚČES, který sluší všem? Tvar hlavy sice nezměníme, ale troufám si tvrdit, že zvlněné partie kolem obličeje sluší všem. Dodají hravost a svůdnost každému typu obličeje. 

ŘÍKÁM, že tip na zázračný produkt nebo náčiní nemám. Podle mě veškeré umění spočívá v tom, že nasloucháte vlasům a víte, jak se chovají. Pak vám stačí zcela obyčejný hřeben nebo kartáč. Já mám svůj zlatý, který jsem objevil v obchodě pro kadeřníky v Čínské čtvrti v New Yorku za šest dolarů. Myslím, že jsem jich za svoji kariéru už nakoupil více než sto. Modelky si jej tak zamilovaly, že si ho dokonce nenápadně braly domů!

POUŽÍVÁM rád organické produkty na vlasy, což při péči o vlasy není problém. Ale jakmile dojde na styling, začíná přituhovat. Skvělé věci má třeba Laboratoire Ducastel, ale pokud chci hrát na jistotu, používám svůj oblíbený klasický lak na vlasy Subtil nebo pěnu L’Oréal Professionnel Tecni.Art pro objem. 

INSPIRACI hledám všude kolem sebe. V knihách (běžně mám rozečtené aspoň tři), které čtu každý večer, hudbě i seriálech. Koukám na Netflix prakticky jenom kvůli tomu, abych viděl, jak vypadá svět současného filmu a jaké tam mají herci vlasy. 

OCENĚNÍM pro mě bylo, když mě muzea Musée des Arts Décoratifs a Musée de la Mode požádala, abych pro ně vytvořil několik uměleckých kusů. Byla to velká výzva, protože potřebujete udělat něco, co vydrží měsíce nebo roky ve stejném stavu a bude nadčasové. 

RELAXUJI prací ve svém ateliéru, tvorbou další knihy o vlasech, komunikací s mými fanoušky, cvičením hatha jógy a vařením jednoduchých jídel. Vyznávám heslo clean food, clean brain.