
Kdo letos ovládl třicátý ročník festivalu Ji.hlava? Hlavní cenu v kategorii Česká radost si netradičně odnášejí hned dva filmy. Zářit Martina Páva nahlíží do životů lidí drcených tlakem na dokonalost, Land of Fire Nikoly Klingera nás zase bere do odlehlých koutů Britské Kolumbie. Dva úplně odlišné světy, které spojuje stejná touha po svobodě.
Vymanit se ze sítě očekávání
Letošní soutěž českých dokumentů byla podle poroty mimořádně silná – představilo se v ní rekordních 27 děl. O to větší váhu má rozhodnutí ocenit rovnou dva celovečerní filmy ex aequo (společně).
První z nich, Zářit režiséra Martina Páva, pojmenovává téma, které dnes rezonuje napříč společností. Dokument nahlíží do soukromí lidí, kteří jsou lapeni v síti společenských očekávání a tlaku na dokonalost. Je to intimní a současná sonda do toho, jak moc náročné je udržet si vlastní autenticitu ve světě, který po nás neustále vyžaduje bezchybný výkon.
Kouzlo divočiny a lidské osudy
Druhý oceněný snímek, Land of Fire filmaře Nikoly Klingera, nás bere do úplně jiného světa. Prostřednictvím propojených osudů místních obyvatel skládá vrstevnatý a vizuálně podmanivý portrét krajiny Britské Kolumbie. Klinger tu citlivě zkoumá vztah lidí k divočině, její nezpochybnitelné magii i mýtům, které se k ní vážou. „Kolekce odrážela rozmanitost tvůrčích přístupů, formátů i témat a neutuchající energii tuzemské dokumentární tvorby. Porota se rozhodla vyzdvihnout dva filmy, jejichž autoři – každý zcela svébytně – inspirativně vykračují z lokálních, českých rozměrů a v promyšleném režijním gestu zkoumají možnosti osobní svobody pod rostoucími tlaky na vzdálených místech planety,“ uvedla porota sekce Česká radost, ve které zasedla mimo jiné filmová historička Jindřiška Bláhová nebo světoznámý režisér Vitaly Mansky.
Síla české dokumentární tvorby
Třicátý ročník festivalu potvrdil, že dokumentární film rozhodně není okrajovým žánrem, nýbrž zásadním nástrojem, jak porozumět světu kolem nás. „Už teď je zřejmé, že letošní Ji.hlava přivítala nejvíc diváků ve své historii,“ řekl k úspěchu festivalu jeho ředitel Marek Hovorka. Nezapomněl připomenout ani širší společenský přesah akce: „Ji.hlava ukázala, jak podstatný pro stabilní společnost je nezávislý film. Proto je důležité, abychom stáli za nezávislostí a stabilitou médií veřejné služby, a také institucí, které vytvářejí podmínky pro české filmařky a filmaře. Ocenění hned dvou českých dokumentárních filmů v sekci Česká radost je důkazem síly domácí filmové tvorby.“
Kromě českých tvůrců bodovali v Ji.hlavě i zahraniční hosté. Cenu za nejvýraznější světový dokument si v sekci Opus Bonum odnesl americký dokumentarista James Longley za snímek Mohabat, který zprostředkovává intimní portrét života na afghánském venkově pod vládou Tálibánu. Cenu publika získal Aleš Pojar za portrét básníka a houbaře Petra Hrušky Vteřina houby a ocenění za přínos světové kinematografii si letos odnesly dvě výjimečné ženy: americko-vietnamská filmařka Trinh T. Minh-ha a první dáma českého časosběrného dokumentu Helena Třeštíková.
Většinu vítězných snímků (včetně Zářit i Land of Fire) bude možné zhlédnout od 1. do 22. listopadu na platformě Ji.hlava Online.
Zdroj: Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava
Liběna Rochová: Doteky - O cestě do bezčasí
Nejčtenější články
Doporučujeme

Matthew Perry: 4 věci, které jste o Chandlerovi z Přátel nevěděli

Proč tleskáme misogynii? 9 komiků, kteří baví i bez sexismu

Adults who? Proč už seriály nedokážou definovat celou generaci?

Projekt self: Proč musíme dělat všechno na max?

Na skok do Benátek. 11 filmů, které stojí za pozornost

Samota jako nový status symbol. Proč jsme z izolace udělali trend

Ženy podle Christophera Nolana. Hrají v Odysee opět druhé housle?

ELLE Book Club: Nahlédněte do osobní knihovny Harryho Stylese

Odyssea bez mansplainingu: Co musíte vědět, než vyrazíte do kina









