
Taky jste si již několikrát kladli otázku, proč by chtěl někdo dobrovolně trávit čas tím, že bude sledovat strašidelné scény, plné připomínek toho, jak je náš svět nespravedlivý, záhadný a děsivý? Možná je to zábava, adrenalin a snad se do těla vyplavují chemikálie, které pomohly člověku přežít po tisíciletí a navozují přirozený rauš a vzrušení... ale to tak nějak nestačí. Vysvětluje to fakt, že si strach způsobujeme dobrovolně? Ani ne. A proto jsme se rozhodli pátrat ještě hlouběji.
Socioložka Margee Kerr a kognitivní neurovědec Greg Siegle si kladli tu stejnou otázku, a proto se na toto téma rozhodli provést výzkum. Aby v reálném čase zachytili to, co dělá strach tak „zábavným“ a co motivuje lidi k tomu, aby za tento druh zážitku dokonce zaplatili, potřebovali badatelé shromáždit data v terénu. To znamenalo zřízení mobilní laboratoře ve sklepě extrémní strašidelné atrakce v Pittsbourgu v Pensylvánii. A pokud si myslíte, že šlo o obyčejný dům hrůzy, omyl.
Celkem 262 účastníků průzkumu zažilo 35 minut opravdu drsné zábavy plné světelných efektů, děsivých herců, osobního kontaktu, a dokonce byli vystaveni i elektrickému proudu. Nic pro slabé povahy. Testovaní vyplňovali před i po samotném zážitku dotazníky, byli připojeni na EEG a analýza dat odhalila, že jejich nálada se po průchodu děsivé atrakce zlepšila, cítili se měně úzkostně či unaveně a dostavil se i pocit štěstí a někteří dokonce začali zpochybňovat své osobní obavy.
Kerr a Siegle zjistili, že absolvování extrémně děsivého zážitku přináší podobné zisky, podobné tomu, jako byste se rozhodli uběhnout závod na pět kilometrů či zdolat nebezpečnou lezeckou stěnu. Dostaví se pocit nejistoty, fyzické námahy, výzvy, a nakonec i úspěchu. Dochází v podstatě k rekalibraci toho, co považujeme za stresující a na konci celého zážitku posílíme své sebevědomí a povstaneme silnější než kdy dříve.
Možná se zdá být srovnání hororu v televizi s děsivým domem hrůzy jako banální, ale lidský organismus v podstatě prochází podobným procesem při obou zážitcích. I filmy nám pomáhají vypořádat se s jistými existenčními obavami, které všichni máme, pomáhají cvičit strach, odolnost a při jejich sledování dochází k jisté formě sebepoznání. Posunujeme jejich prostřednictvím zkrátka své hranice. Racionálně sice chápeme, že co se děje na obrazovce, není reálné, ovšem pocity, jež prožíváme, opravdu mohou být skutečné.
Bez ohledu na jisté výhody, které hororové zážitky nabízejí, nejsou pro každého. Záleží na individualitě, genetických prepozicích a historii každého z nás. To také. Vysvětluje, proč někteří děsivé zážitky vyhledávají a jiní se jich naopak straní. Bez ohledu na váš vkus či nechuť však může být jistá dávka strach prospěšná, a pokud se mu běžně straníte, otestujte se alespoň na Halloween. A jestliže to nezvládnete sami, udělejte z toho skupinový zážitek. Protože ve více lidech bude i tato nepříjemná zkušenost příjemnější a společně vás jak stmelí tak i posílí.
Liběna Rochová: Doteky - O cestě do bezčasí
Nejčtenější články
Doporučujeme

Dopouštíte se mikronevěry? Jak odhalit nenápadného zabijáka vztahů

Komfortní zóna textationshipu: Gen Z propadla vztahům přes zprávy

Toxic floodlighting: Co dělat, když místo flirtu přijde emoční tsunami

Fenomén otevřeného vztahu: Sblíží vás, nebo všechno definitivně zničí?

Únava, vztek a vzájemná kritika: 5 největších zabijáků vztahu

Ze vztahu do vztahu aneb Když vás samota ničí

Žijete s narcisem? Zde je 5 signálů, že vás nakonec zničí

Respekt ano, věčná vášeň nikoliv. Na co máte ve vztahu nárok?

Nejlepší sex vašeho života. Kdy ho můžete čekat?









