Mozek zahlcený informacemi
Po dlouhou dobu se lidský mozek vyvíjel jako aktivní vyhledávač informací. Nicméně v poslední dekádě došlo k zásadní změně – místo toho, abychom my hledali informace, informace začaly vyhledávat nás. Jsme ponořeni do jejich nepřetržitého toku, ať už v podobě e-mailů, oznámení a všelijakých forem obsahu, a to si následně vybírá daň na naší duševní pohodě a produktivitě. Sílu tohoto fenoménu můžeme demonstrovat na jednom jediném faktu: jedno nedělní vydání The New York Times obsahuje větší množství informací, něž se kterými se setkal běžný člověk v 19. století za celý svůj život.
I tady hledejte dopamin
Vyhledávání a shromažďování informací podněcuje uvolnění dopaminu, hormonu odměny, který důvěrně známe například kvůli jeho roli v závislostech – na chemických látkách, sportu, dokonce i lidech nebo právě sociálních sítích. Ať děláme cokoliv, víme, že na nás na telefonu čeká instantní přísun dopaminu, proto ho někdy automaticky vezmeme a bezmyšlenkovitě klikáme na ikonku Instagramu. Informační zahlcení také dokonce tlumí aktivitu těch částí mozku, které usměrňují negativní myšlení a sebehodnocení, které už tak podléhá fenoménu dokonalosti, který kraluje sociálním sítím.
Jaká je role glukózy?
Když jsme pod neustálou palbou různých forem dat, naše pozornost se přirozeně štěpí. Snažíme se všemu věnovat nějakou její část, čímž se odnaučujeme schopnosti koncentrovat se na jeden úkol déle a jsme v chronickém a neefektivním módu multitaskingu. Toto přesměrovávání pozornosti z jedné věci na druhou je poháněné glukózou, krevním cukrem, který je naším primárním zdrojem energie a na kterém jsou nervové buňky – nejnáročnější buňky na energii – závislé. Proto jsme po scrollování, během kterého musí mozek zpracovat každou informaci a neustále přelévat svou pozornost, dezorientovaní a vyčerpaní – jak fyzicky, tak i psychicky. Spotřebovali jsme totiž během jednoho delšího sezení u telefonu nejdůležitější živiny mozku. Pokud takto fungujeme dlouhodobě – přiznejme si, že většina z nás ano – vede to ke zhoršení kognice a ke zvýšení hladiny kortizolu, kterým lze vysvětlit stres, jenž je pro informační zahlcení typický.
Problémy s pamětí a stres
Přetížení pracovní paměti, což je forma krátkodobé paměti, zapříčiní to, že nedokážeme efektivně zpracovat všechny informace, které na nás neustále doléhají. Tento typ paměti si udrží jen 2-4 informace naráz, což může vést k zahlcení a znemožnění přechodu informací do paměti dlouhodobé. Nejen, že si tak nepamatujeme téměř nic, co jsme si přes den na telefonu přečetli, zhoršuje se nám i schopnost pamatovat si učivo, důležité konverzace, úkoly a zkrátka vše, co si pamatovat musíme. Do dlouhodobé paměti pronikne jen několik osamělých střípků informací, ke kterým ale postrádáme kontext, tudíž jsou většinou k ničemu a dlouho se v naší hlavě neudrží.
Hloupneme?
Stav informačního přetížení také ovlivňuje naši schopnost hloubkově přemýšlet. Když se naše pozornost dělí mezi různá témata a informace, stáváme se povrchními v našich znalostech, přičemž nám chybí schopnost spojit informace do širšího kontextu a vyvozovat komplexní souvislosti. Oproti tomu koncentrace na jedno téma je mnohem efektivnější i úspornější co se týče spotřeby glukózy v mozku.
Jak to zvládnout?
Informační přetížení se netýká pouze množství dostupných dat, ale také naší schopnosti – nebo jejího nedostatku – toto obrovské moře informací z naší strany korigovat, filtrovat a vytahovat z něj to hodnotné pro nás. Je lidskou přirozeností se nechat množstvím informací pohltit, a naopak to chce silnější vůli proti tomu bojovat. Ale jak?
1. Stanovte si priority a filtrujte
Zaměřte se na to, co je pro vás nejdůležitější. Upřednostněte informace, které odpovídají vašim cílům a zájmům. Používejte klíčová slova a spolehlivé zdroje, abyste zefektivnili obsah, který konzumujete. Naopak se vyhněte bezpředmětnému scrollování, ze kterého si stejně nic neodnesete, zabije váš čas a akorát vás unaví.
2. Nastavte si hranice
Stanovte si konkrétní časy pro kontrolu e-mailů, sociálních médií a zpráv, abyste zabránili neustálému rozptylování. Vyzkoušejte období digitálního detoxu, během kterého načerpáte energii a odvyknete si být chronicky online.
3. Procvičujte si kritické myšlení
V prostředí zaplaveném obsahem může být navíc ohrožena kvalita informací. Pracujte na své dovednosti kritického myšlení, abyste mohli vyhodnocovat zdroje a rozlišovat důvěryhodné informace od dezinformací. Před přijetím a sdílením informací si ověřte fakta.
4. Přijetí rovnováhy
Řešením informačního přetížení není úplné odpojení od digitálního světa. Místo toho je třeba najít rovnováhu – střední cestu, kdy nám technologie a informace slouží, ale zároveň je máme pod kontrolou.
5. Nuďte se
Cvičte techniky mindfullness, meditujte a buďte přítomni v daném okamžiku. Dělejte si přestávky i za cenu toho, že se budete nudit. Pro mozek jsou chvilky nicnedělání nepostradatelné, právě během nich má totiž možnost zpracovat nezpracované a vyfiltrovat nepotřebné.
Zdroj: Science Direct, PubMed, Youtube (Jiří Burýšek)
