15 minut sluneční terapie denně
Jen málokterý vitamin dokáže dát tělu tolik jako právě „déčko“. Je výborný na imunitu, prospívá i srdci a působí preventivně při řadě nemocí, cukrovkou počínaje a rakovinou konče, jak nedávno prokázala studie amerických vědců z Harvardu. Krom toho má pozitivní vliv na pokožku i zdraví kostí. „Celkem ovlivňuje vitamin D v našem těle přes dvě stě různých funkcí, působí dokonce jako prevence deprese,“ zmiňuje se fitness trenér a výživový poradce Robert Vošmik. Problémem je, že lidské tělo si ho neumí vyrobit, celých 90 % získáváme ze slunečních paprsků. Rozhodně to ale neznamená, že byste na slunci museli trávit dlouhé hodiny, v našich končinách to koneckonců ani není možné, zvlášť když slunné léto vystřídá pochmurný podzim. K tomu, aby si kůže vyrobila denní dávku potřebného vitaminu D, ji bohatě postačí patnáct minut na slunci. I v tom je ale občas potíž, zvlášť, když celé dny trávíme v kanceláři nebo v posilovně bez oken.
Ryby, vejce a klidně i houby
Pravidlo číslo jedna tak zní: choďte co nejvíc ven a vyhřívejte se i v zimě, kdykoli to jenom půjde. I pohyb na čerstvém vzduchu povzbudí vaši imunitu. A sluníčko, byť tolik nepálí, vám jenom prospěje. Dbejte však i na správný jídelníček. I vyvážená strava vám totiž pomůže nedostatek „déčka“ kompenzovat. „Rozhodně zařaďte do svého jídelníčku vejce. Žloutek ho totiž obsahuje skutečně hodně. Perfektní volbou jsou také ryby a plody moře, které by se na vašem talíři měly objevit alespoň třikrát do týdne,“ radí Vošmik. Vybírejte raději ty tučnější, jako jsou třeba losos, tuňák, pstruh nebo úhoř. Skvělým zdrojem vitaminu D jsou i houby, klidně i sušené, hovězí játra, čerstvé mléko nebo tolik zatracované sádlo. S ním pochopitelně šetřete, rozhodně ho ale z jídelníčku nevyřazujte. I živočišné tuky totiž mohou tělu prospět, samozřejmě v malém množství. Tou poslední záchranou, jak se vitaminem D nadopovat, jsou potravinové doplňky.
Když je vitaminu D příliš
S těmi ale opatrně. Stejně jako je tomu u dalších vitaminů, má i „déčko“ svoji vlastní U křivku, což znamená, že tělu neprospívá malé, ale rozhodně ani velké množství. Pokud byste se jím takzvaně „předávkovali“, mohla by vás potrápit únava, migrény, nevolnost i celková slabost. Nebezpečné je i velké množství vápníku, které může vyústit v ledvinové kameny, na což upozornila třeba studie publikovaná v odborném časopise The New England Journal of Medicine. Zároveň se ale odborníci shodují v tom, že dosáhnout takto toxických hodnot je skutečně těžké. Rozhodně se „déčkem“ nepředávkujete ze sluníčka, když ho totiž získáváte přes pokožku, dokáže tělo zničit všechen jeho nadbytek. Co se týče jídla, i tady je riziko poměrně nízké, hrozbou jsou snad jedině nevhodné doplňky. Vybírejte si proto ty dobře vstřebatelné, a dopřávejte si je výhradně jen na podzim či v zimě, kdy už si sluníčka tolik neužijete.
Zdroje: Well and Good, The New England Journal of Medicine, Science Direct
