Je to vztah, ale není to vztah
I po mnoha letech, které od té doby uběhly, si ještě dnes vybavuju tu hořkost v ústech, která můj skorovztah provázela. Měsíce jsem se trápila a nechápala, proč – když spolu de facto chodíme – se tak tomu nesmí říkat a proč jeden před druhým i navenek tvrdíme, že spolu nejsme. Nejprve jsem si říkala, že je to jen počáteční fáze, která přejde. Pak jsem sama sebe přesvědčovala, že mi to vlastně nevadí. A ke konci už mě to tak trápilo, až mi (konečně!) došla trpělivost, sebrala jsem zbytky své hrdosti a našla jsem si partnera, který se mnou chtěl VZTAH. Vztah, kterému se tak smělo říkat. Vztah, o kterém se mohlo mluvit před ostatními lidmi. Vztah, ve kterém jsme se na veřejnosti mohli držet za ruce a plánovat si budoucnost. Vztah, ve kterém jsme na sebe mohli žárlit a dělat si tak trochu nároky na partnerův čas a jeho pozornost.
Skorovztah, zabiják důstojnosti
Většinou jsme to my ženy, které skorovztahy špatně snášíme. Nabourávají nám totiž představu o naší vlastní sebehodnotě. Vstoupíme do nich a pak se užíráme otázkami a pochybnostmi. Nejsme snad dost dobré na to, aby nás někdo miloval? Chtěl s námi trávit čas – a to oficiálně? Je snad nějaký důvod, proč někdo nechce sobě i okolí přiznat, že s námi tvoří pár? A proč to vlastně nechce?
Vztah nechtějí, single být neumí
Do skorovztahů se vrhají nejčastěji lidé, kteří vztah nechtějí, ale zároveň neumí být sami. Většinou se nacházejí ve fázi života, kdy plnohodnotný vztah nechtějí. Důvodem může být to, že se chtějí soustředit na podnikání, kariéru či osobní rozvoj. Nebo jsou krátce po rozchodu a ještě se z něj nestihli zcela vzpamatovat. Případně byl jejich předchozí vztah natolik odstrašující, že se zařekli, že tohle už nikdy znovu (nebo alespoň ještě dlouho) zažít nechtějí. Přesto ale nedokážou zůstat sami. Kromě chybějící fyzické intimity jim chybí i blízkost psychická, pocit, že mají někoho, komu na nich záleží a s kým mohou sdílet svoje radosti a kdo je podpoří, když jim není nejlépe. Že to zní jednostranně a trochu jako využívání? Může být. Jedné straně totiž nevyhraněnost takového vztahu a volnost z toho vyplývající vyhovuje, druhou mate nebo dokonce ponižuje. Přesto se ve skorovztahu ocitá stále více lidí.
Máte taky skorovztah?
Přemýšlíte, jestli váš vztah vykazuje tyto podivné příznaky? Můžete si odpovědět ano, pokud máte dojem, že jste se už měsíce nebo dokonce roky nikam dál neposunuli. To, jak spolu trávíte čas vypadá stále plus mínus stejně a o žádnou velkou zábavu se už nejedná. Zůstáváte většinou doma nebo se točíte v kruhu míst, kam se dá snadno dostat. Způsobené je to tím, že neplánujete a zařizujete se narychlo. Vaše schůzky jsou totiž iniciované náhle a ve chvíli, kdy váš protějšek (nebo vy, pokud jste ve skorovztahu z vašeho popudu) nemá v plánu žádnou lepší akci. Kromě sexu se nedočkáte žádných dalších velkých projevů intimity. Tulení se jeden k druhému, hlazení se příliš nekoná, natož abyste se na veřejnosti chytili za ruce nebo se objímali. Na veřejných místech se spíše chováte jako přátelé a oficiálně vystupujete jako nezadaní. I přátele si držíte spíše separé a představení rodině je úplné sci-fi. Zároveň ale nejde o pouhé přátelství s benefity, protože alespoň jeden z vás je citově zainteresovaný.
Frustrující. Nebo taky uspokojující
Ptáte se, proč do takového vztahu druhá strana vstupuje, i když jí vlastně nevyhovuje? Třeba proto, že ji protějšek okouzlil a ona po vztahu touží, nemůže ale potkat nikoho, kdo by ho chtěl. Spokojí se tedy s málem a přistoupí na hru, která se právě nabízí. S nadějí, že se to časem zlomí v její prospěch a ze skorovztahu se nakonec stane 100% vztah. Než k tomu dojde, je skorovztah dočasně nejlepším řešením. Bohužel opravdu jen dočasně. Pokud se nic nemění, nastupuje časem u toho, kdo je více citově angažovaný a touží dostat od druhého víc, frustrace a nespokojenost. To vede k vytváření tlaku na partnera a k hádkám. Vyústění? Jeden nebo druhý to s hořkostí ukončí. Skorovztah ale nemusí být nutně špatný, pokud v něm souzní oba partneři. Setkáme se s ním převážně u těch, kteří si prošli vážnými vztahy, mají už třeba i děti a teď si chtějí brát od života a od vztahů to lepší bez větších závazků a partnerské zodpovědnosti. Za takových okolností může být i skorovztah naprosto harmonický a šťastný.
Zdroj: Marianne.cz, Psychologie.cz, Terapie.cz
